Pro pochopení současného světa je třeba vnímat jeho obrovskou propojenost na ekonomické, politické i kulturní úrovni. Na druhou stranu na fungování společnosti existuje více úhlů pohledu než si dokážeme představit. Rozšiřováním našeho eurocentrického pohledu na svět dokážeme trochu lépe vnímat svět z perspektivy lidí v jiných částech planety. Můžeme se tak vyhnout stereotypům a lépe vnímat všechny lidi a planetu jako jeden, byť různorodý velký celek a přijímat za něj díl odpovědnosti.
-
E1: Evropská unie leží také v tropech Jižní Ameriky, lidé zde volí do Evropského parlamentu a platí eurem.
Evropská unie je primárně sdružením 27 evropských států a její politické a institucionální struktury se nacházejí v Evropě. Nicméně některé součásti Evropské unie leží geograficky i v tropických oblastech. Oficiálně se jedná o tzv. nejvzdálenější regiony a Evropská unie jich má v současnosti celkem devět: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Réunion, Martinik, Mayotte a Svatý Martin (Francie), Azory a Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko). Nejvzdálenější regiony nejsou totéž jako zámořské země a území. Existuje 13 zámořských zemí a území ústavně svázaných s Dánskem, Francií a Nizozemskem. Zámořské země a území nejsou součástí jednotného trhu a na rozdíl od nejvzdálenějších regionů musí zámořská území splňovat povinnosti platné pro země, které nejsou členy Evropské unie.
- Francouzská Guyana je největší francouzský zámořský department. Leží 7 841 km od Paříže, hlavního města domovské země. Území na severovýchodě Jižní Ameriky je přitom součástí Evropské unie. Obyvatelé této jihoamerické země jsou francouzští občané, na autech mají francouzské poznávací značky, platí eurem a mají právo volit své zástupce do Evropského parlamentu. A taky díky tomuto regionu má Francie svou nejdelší hranici překvapivě s Brazílií.
- Země o podobné velikosti jako Česká republika je z velké míry zarostlá tropickým pralesem. Ve světě je známá svým kosmodromem, ze kterého startují rakety Evropské kosmické agentury, protože se nachází blízko rovníku, kde rychlejší zemská rotace snižuje náklady na vzlet raket.
-
E2: Stereotypy ubližují. Afrika je obrovský a pestrý kontinent, který nabízí velké příležitosti k učení a objevování.
Afrika je obrovský kontinent. Pokud se na něj díváte pomocí klasické Mercatorovy mapy, možná byste nehádali, že se do Afriky vejde celá Čína i s Grónskem, Indií, Španělskem, Francií, Německem a Velkou Británií. Je téměř dvakrát větší než Rusko. Na vývoji Afriky se nepříznivě podepsala geografie, především velký pruh pouště Sahara a Sahelu. Tato nehostinná plocha spolu s oceány tvořily velkou bariéru a způsobila dlouholetou izolovanost území. To dnes díky moderní lodní dopravě a dostupné letecké dopravě neplatí. Navíc velká část lidí na kontinentu ovládá angličtinu a většina zemí oplývá nerostným bohatstvím – s tím už se dá v současné globalizované ekonomice pracovat.
- V Africe se nalézá celkem 54 států. Největší Alžírsko je s rozlohou 2 382 000 km² více než 6x větší než Německo. Na kontinentu najdeme největší poušť světa Saharu, ale také tropické pralesy, horské masivy, jezera, řeky a přímořské pláže. V moderních městech jako Johannesburg, Káhira, Lagos nebo Nairobi najdeme mrakodrapy, kosmopolitní atmosféru, moderní infrastrukturu a vysokou životní úroveň. Současně však existují zemědělské oblasti, kde můžeme spatřit tradiční chýše a způsob života původních obyvatel, kteří udržují své starobylé tradice, zvyky a způsoby obživy. Afrika je bohatá také svou kulturní rozmanitostí, množstvím etnik, jazyků, náboženství i tradic. Tato rozmanitost přináší nekonečné možnosti studia a objevování.
- Stereotypy o Africe jsou nebezpečné a mohou spíše uškodit. Afričané bývají zobrazováni jako jednotní, zaostalí a závislí na pomoci. Fotografie vychrtlých dětí často slouží jako emocionální nástroj pro fundraising, pro mnoho organizací je získání finančních prostředků důležitější než skutečné řešení příčin chudoby. Turistika do Afriky se často stává součástí exotizace tohoto kontinentu, přehlíží složitost a bohatství tamní kultury a společnosti.
- Spolupráce má být založena na partnerských vztazích, respektu k místním znalostem a potřebám, je dobré zapojovat místní komunity do procesu rozhodování. Kultivování kritického myšlení a snaha pochopit komplexní realitu kontinentu nám umožní překonat stereotypy a přispět k pozitivnímu vnímání Afriky ve světě.
- Při pořádání veřejných akcí se pokoušejte podporovat globální partnerství a nepodporovat nerovnosti a stereotypy. Pomůže vám k tomu i náš manuál Informujeme o světě. Díky němu můžete už při plánování akcí přemýšlet nejen o samotném tématu akce a jejím dopadu, ale i o hodnotovém rámci, který svou akcí člověk často nevědomky komunikuje navenek.
-
E3: My lidé jsme svou činností výrazně přispěli k obří ztrátě biodiverzity na naší planetě, klesá podíl divoké přírody.
- Svět nepatří jen lidem, přesto právě oni svou činností posledních desetiletí zničili svět přírody. Lidstvo si svět zabralo pro sebe. Britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough ve svém dokumentu Život na naší planetě upozorňuje na souvislost nárůstu počtu lidí na planetě a poklesu diverzity. V roce 1937 žilo na planetě 2,3 miliardy lidí a koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře byla 280 ppm (částic na milion). V roce 2020 už na planetě žilo 7,8 miliardy lidí a koncentrace dosahovala extrémní hodnoty 415 ppm, nejvyšší za 650 tisíc let.
- Lidské působení na zemi v posledních desetiletích má za následek razantní úbytek biodiverzity. Od roku 1937 do roku 2020 se podíl divoké přírody zmenšil z 66 % na 35 %. V Brazílii dochází k drastickému úbytku nejkomplexnějšího a nejbohatšího ekosystému na planetě – deštného pralesa. Za posledních 20 let zmizelo cca 14 % Amazonského pralesa, tempo odlesňování se stále zvyšuje. Prales ustupuje zájmům těžařských a zemědělských korporací.
- “Každoročně pokácíme přes 16 miliard stromů. Polovinu úrodné půdy nyní tvoří zemědělská půda. Oceán už není schopen pohlcovat přebytečné teplo způsobené naší činností a život v něm pomalu vymírá. Následkem toho je dnes průměrná globální teplota přesně o jeden stupeň vyšší, než když jsem se narodil. Přes 60 % všech zvířat chováme na maso…. A tohle je teď naše planeta, kterou řídí lidé pro lidi,” popisuje David Attenborough. Pusťte si dokumentární film David Attenborough: Život na naší planetě.
-
E4: Kvůli stěhování velkých obchodních společností do států s nízkými daněmi hrozí nárůst sociálních nerovností.
- Obchodní společnosti se snaží vyhýbat placení daní třeba využíváním daňových optimalizací nebo stěhováním sídla do daňových rájů. Omezené daňové příjmy znamenají, že stát pak má méně peněz na vzdělávání, zdravotnictví, vědu nebo budování infrastruktury. Stěhování obchodních společností do států s nízkými daněmi také zvýhodňuje bohaté vrstvy společnosti a zvyšuje nerovnosti ve společnosti.
- Nemusí se ale jednat jen o stěhování sídla do daňových rájů na karibských ostrovech. Elon Musk se přestěhoval z kalifornského Silicon Valley do Texasu. Texas je svou rozlohou druhým největším státem federace Spojených států amerických a se svými 30 miliony obyvatel druhým nejlidnatějším státem USA hned po Kalifornii. Texaská ekonomika v roce 2022 dosáhla 1,9 bilionů amerických dolarů a svou velikostí se rovná ekonomikám Kanady, Itálie nebo celé Brazílie. Texas je také největším exportérem v rámci Spojených států. Do Texasu se přesídlila řada společností ze sousední Kalifornie. Hlavní město Austin je jedním z nejrychleji rostoucích technologických center USA, ve kterém se vyrábí mikročipy a polovodiče. Texas láká velkou řadu firem na svou příznivou daňovou politiku. Ve státě je totiž nulová daň z příjmu. Zatímco pro firmy je nízké zdanění lákadlem, pro stát to znamená omezený daňový příjem.
- Nedostatek finančních prostředků může ovlivnit kvalitu veřejných služeb a infrastruktury, zvláště v době rostoucích výdajů souvisejících s rostoucí populací. Stát pak získává své příjmy především z jiných druhů daní, které mají větší dopad na nižší a střední třídu. To může vést ke zvýšené nerovnosti a příjmovým rozdílům mezi různými skupinami obyvatelstva.
-
E5: Indonésie zakázala vývoz svého ikonického palmového oleje, ve velkém investuje do digitální ekonomiky.
- Indonésie je čtvrtý nejlidnatější stát světa, ale i přes husté zalidnění se v zemi s více než 17 000 ostrovy nacházejí obrovské oblasti divočiny s druhou největší biodiverzitou na světě. Po třech a půl stoletích holandské nadvlády získala Indonésie po druhé světové válce nezávislost.
- Dnes je země také největším světovým producentem palmového oleje používaného v řadě potravinářských a kosmetických výrobků. Podle údajů Indonéské asociace pro palmový olej (GAPKI) Indonésie v roce 2021 vyprodukovala 47 milionů tun surového palmového oleje. K jeho hlavním odběratelům patří Indie a Čína. Právě produkce palmového oleje je jednou z hlavních příčin odlesňování v Indonésii. Mezinárodní organizace Global Forest Watch uvádí, že v letech 2002 až 2019 bylo v Indonésii vykáceno 30 % celkové plochy lesa, přibližně 24 milionů hektarů, z velké části kvůli pěstování palmového oleje. Tím dochází ke ztrátě biodiverzity a ohrožení vzácných druhů rostlin a živočichů, ale také k masivním emisím skleníkových plynů přispívajících ke klimatické změně.
- V roce 2022 ale Indonésie zakázala vývoz palmového oleje. Tento největší muslimský stát světa míří pod vedením prezidenta Joko Widodo ke změně, od země palmového oleje do země digitální ekonomiky. Indonésie ratifikovala regionální Dohodu o digitálním obchodu, která slibuje větší konkurenceschopnost a příjmy z digitálních transakcí. Právě e-commerce a digitální řešení nabývají na významu, přibližně 4 miliony tradičních indonéských obchodů s potravinami se pravděpodobně přesunou na digitální platformy. Země je už nyní největší ekonomikou jihovýchodní Asie a hodnota její digitální ekonomiky narostla ze 41 miliard USD v roce 2019 na 77 miliard USD v roce 2022. Očekává se, že do roku 2025 toto číslo vzroste na 130 miliard USD. Na odborné zaměření země reaguje i česká vláda, která vypsala v roce 2023 dva programy, které nabízí indonéským odborníkům v oblasti IT pobyt v Česku a studentům indonéských polytechnických škol u nás dva roky pracovat.
-
E6: Na ropě je závislý celý svět a nejvíc jí pochází ze Saúdské Arábie. Je to však autokratická země, ve které se porušují lidská práva.
Ropa je pro celý svět klíčovou surovinou. Jejím největším vývozcem je Saúdská Arábie. Téměř 50 % jejího HDP tvoří zisky z ropného průmyslu. Je nejbohatší zemí Blízkého východu a po dlouhá léta funguje jako rentiérský petrostát. Benzín a elektřina jsou dotovány státem, jen na provoz klimatizací padne 70 % spotřeby energie v zemi. Rodilí Saúdové dostávají od státu vysoké renty, a pokud už pracují, tak ve státní správě. Většinu ostatních zaměstnanců tvoří migranti a nejpočetnější etnickou skupinou v zemi jsou Bangladéšané. Ochránci lidských práv vedení státu kritizují za nespravedlivé soudy, věznění aktivistů a potlačování práv žen a homosexuálů. Pro zemi je výzvou také světový odklon od fosilních paliv i dlouhodobé napětí mezi převážně sunnitskou Saúdskou Arábií s převážně šíitským Íránem.
- A Saúdská Arábie se pomalu reformuje. Korunní princ Mohamed bin Salmán omezil vliv ultrakonzervativních islámských duchovních vůdců, podporuje podnikání a inovace, zvyšuje míru zapojení žen do pracovního procesu. Od roku 2018 smí konečně řídit osobní vozidla i ženy. V roce 2019 představil korunní princ světu svůj rozsáhlý plán Vize 2030. Hospodářství se musí diverzifikovat s důrazem na technologie a služby. V rámci svého plánu se Saúdové zaměřují na větší zapojení svých lidí do zaměstnání a na investice do gigantických projektů. Připravují výstavbu velkých solárních elektráren, ale i absurdních až fascinujících futuristických velkoměst. Plánovaná linie měst umístěná v poušti nedaleko Suezského průplavu by měla být dlouhá 170 km, využívat metro s rychlostí až 500 km/h, většinu práce zastanou roboti a energii budou obstarávat obnovitelné zdroje. Žít by zde mělo až 9 milionů lidí. Podívejte se na dvouminutové video ukazující projekt města Neom v Saudské Arábii. V roce 2023 už bylo zřetelné zpoždění celého projektu.
-
E7: Čínské zboží najdeme všude u nás. Vzdálenost z Brna k čínským hranicích je kratší než z jednoho konce Číny na druhý.
Čína a Spojené státy americké jsou největší ekonomiky světa. V počtu obyvatel Čínu až v roce 2023 překonala Indie. Čína je obrovská země a zásadně ovlivňuje globální ekonomiku, mezinárodní politiku i kulturu celého světa. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a aktivně se zapojuje do globálních diskusí a rozhodování. Čína prosazuje své zájmy na mezinárodní scéně a v posledních letech si buduje strategické partnerství s mnoha zeměmi po celém světě.
- Svůj hospodářský růst nastartovala na konci 20. století. Zatímco od 80. let se zaměřovala na výrobu levného textilu a obuvi, dnes už není levnou výrobnou pro globální trh. Čína je dnes pro většinu výrobců oblečení a obuvi drahá. Zaměřuje se na technologie a know-how. Čína se stala jedním z předních světových výrobců elektroniky, telekomunikačních zařízení a dalších technologických produktů. Díky tomu se čínské firmy staly konkurenceschopnými na mezinárodní úrovni a přispěly k rychlému růstu čínského HDP. Čínská ekonomika se ale v posledních letech potýká s deflací, vysokou nezaměstnaností mladých a demografickou situací – míra porodnosti totiž v Číně setrvale klesá.
- Čína je socialistická republika řízená komunistickou stranou. Kromě ekonomických problémů čelí i těm sociálním a environmentálním. Intenzivní čínský průmysl má výrazné dopady na životní prostředí, znečišťuje se ovzduší, voda i půda. Země patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů na světě. Země je ale kritizovaná především za potlačování lidských práv, omezování svobody projevu a internetovou cenzuru, kvůli které nemají Číňané přístup k nezávislým médiím. Velkým tématem je také útlak směrovaný na etnickou a náboženskou skupinu Ujgurů. Ti žijí v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země. Pro Říši středu a její centrální část má tato provincie strategický význam. Leží v oblasti Hedvábné stezky, na hranici s osmi zeměmi, slouží jako nárazníková zóna a také jsou zde naleziště ropy. Žije zde ale původní etnikum Ujgurové, muslimské obyvatelstvo hovořící jazykem blízkým turečtině. Peking stovky tisíc Ujgurů posílá do převýchovných táborů, zakazuje jim modlení a nošení plnovousů a také se je snaží naředit tím, že do oblasti posílá dělníky v Číně dominantního etnika, Chany.
-
E8: Migraci lidí způsobují především ozbrojené konflikty, občanské války, chudoba a klimatická změna.
Mezi nejčastější důvody migrace lidí patří klimatická změna, ekonomické důvody a ozbrojené konflikty. Během vrcholící migrační krize v roce 2015 přišlo nejvíce lidí do Evropy ze Sýrie, země zmítané občanskou válkou. Dle údajů Evropského parlamentu zaznamenala Evropská unie celkem 1,83 milionů pokusů o nelegální překročení hranic. Podle dat Eurostatu pocházelo v roce 2015 nejvíce uprchlíků ze Sýrie (cca 360 tisíc lidí), Afghánistánu (cca 180 tisíc) a Iráku (cca 120 tisíc). Sýrie je zemí s bohatou historií a kulturou, v oblasti bývalého království Ugarit zde byla vytvořena první abeceda světa. Damašek je označován za nejstarší kontinuálně obývané město na světě a byl klíčovou součástí Hedvábné stezky. V roce 2011 v zemi vypukla občanská válka a lidé často prchali nebezpečnou cestou přes Středozemní moře do Evropy. Snažili se uniknout násilí, ničení svých domovů a nejistotě způsobené válkou. Jejich cílem bylo nalézt bezpečí a lepší životní podmínky pro sebe a své rodiny. To hledali v roce 2022 i miliony lidí prchající z Ukrajiny, kterou vojensky napadlo Rusko.
- Obrovskou míru migrace způsobuje i současná klimatická krize. Vždyť desetina lidí na světě žije v pobřežních oblastech, hrozí jim zaplavení jejich životního prostoru a nutnost migrace mimo domov. Mimořádně zranitelný je Bangladéš, se 160 miliony obyvatel jedna z nejlidnatějších zemí světa. Země ležící v nízké nadmořské výšce u Indického oceánu zažívá rekordní záplavy, především v oblastech řek Ganga a Brahmaputra, kdy jen v roce 2022 zmizelo kvůli erozi říčních břehů několik vesnic a o domov přišly desítky tisíc lidí.
- Migrace lidí znamená výzvu nejen pro uprchlíky, ale i pro přijímající země. Je potřeba zajistit základní potřeby uprchlíků, vytvořit dlouhodobé integrační programy, ale i vést společenské debaty o migračních politikách, ochraně lidských práv a bezpečnosti. Mimochodem, bez migrace by se Evropa v roce 2019 zmenšila o půl milionu lidí, narodilo se zde totiž jen 4,2 milionu dětí a zemřelo 4,7 milionu osob.
-
E9: Lidstvo tvoří stále více odpadu. Ten se postupně hromadí nejen na obřích skládkách v chudých zemích, ale také v oceánech.
Naše planeta je stále více zaplavena odpadem. To souvisí nejen se stoupající spotřebou, ale i špatným odpadovým managementem. V dnešní konzumní společnosti spotřebujeme mnohem více, než skutečně potřebujeme. Masivní produkce výrobků způsobuje nadměrnou produkci odpadu a vyčerpává naše přírodní zdroje. Od jednorázových plastových výrobků po elektroniku a spotřebiče nebo vyhozené jídlo, každodenně se hromadí odpad, který ohrožuje naše životní prostředí.
- Jen část odpadu se daří recyklovat a dále využít, většina ho skončí na obřích skládkách. Odpad se hromadí také v chudých zemích, kam se částečně dováží z bohatých průmyslových zemí. Ty se svého odpadu zbavují a využívají k tomu levnou pracovní sílu, korupci a nízké ekologické standardy v bývalých koloniálních státech. Odpad se vozí ze Spojených států do Mexika, ale i na Filipíny nebo do Číny. Největší keňská skládka Dandora obsahuje přibližně 1 800 tisíc tun odpadu a dále roste. Elektroodpad se oficiálně označí jako starší elektrozařízení určené k opravě a pomocí této finty končí v Ghaně, Nigérii nebo Thajsku, kde odpad lidé rozebírají a separují z něj zpeněžitelné kovy.
- Odpady se dostávají nejen na skládky v chudých zemích, ale také do oceánů. Tam přibude každý rok přibližně 10 milionů tun pevného odpadů, které jsou v některých zemích přímo shazovány z pobřežních ramp nebo jsou přinášeny řekami. Jedním z největších problémů oceánů a moří jsou plasty. Dle údajů z výstavy Udržitelnost a civilizace pluje kolem 57 % plastového odpadu na severní polokouli, nejvíce v severní části Tichého oceánu. Takzvaná velká tichomořská odpadková skvrna dosahuje rozlohy až 1 milionu km², tedy přibližně plochy Francie, Španělska a Velké Británie dohromady.
-
E10: Komerční rybolov má destruktivní dopady na ekosystémy světových oceánů. Udržitelný rybolov neexistuje.
- Nadměrný průmyslový rybolov je hlavním problémem oceánů, vede k vyhlazování populací ryb a narušuje ekosystémy ve světových oceánech. Mnohé druhy ryb zřejmě z naší planety zmizí definitivně do pár desítek let. Hlavní škodu nezpůsobují místní drobní rybáři, kteří lovem živí svou rodinu, ale průmyslový rybolov. Ten často využívá vlečných sítí tažených po mořském dně. Tato destruktivní technika vede k neselektivnímu rybolovu, kdy v sítích uvíznou nejen lovené ryby, ale i další živočichové, jako jsou delfíni, žraloci nebo tuleni. To má dopad na stabilitu místních i migrujících populací ryb a mořských savců.
- Dle evropské kampaně Which Fish? je 76 % světových rybářských revírů nadměrně přeloveno a ročně se vyhodí přes 9 milionů tun nežádoucích vedlejších úlovků. Celosvětová produkce ryb vyvrcholila v roce 2016 s přibližně 171 miliony tun. Podle některých odhadů se během druhé poloviny 20. století z oceánů ztratilo 90 % velkých predátorů. Pokud bude nadměrný rybolov pokračovat, může se rybářský průmysl do roku 2050 zcela zhroutit. Naše oceány budou prakticky prázdné. To zmiňuje také Ali Tabrizi, autor dokumentárního filmu Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu. Autor dokumentu tvrdí, že vliv průmyslového rybolovu na stav oceánů je upozaďován kvůli závažným problémům s plasty v oceánech a dopadům klimatické změny. Tvrdí také, že udržitelný rybolov neexistuje a že jediným způsobem, jak přispět ke snížení šance na vymření oceánů, je vůbec ryby nejíst.
Na toto téma zde nahlížíme pohledem principů a hodnot globálního vzdělávání. Snažíme se podpořit chápání rozdílů, podobností a souvislostí mezi životy lidí ve světě. Vycházíme z představy, že pro pochopení života lidí ve světě je třeba vnímat ekonomické, sociální, politické, environmentální a kulturní procesy. Rozšířením našeho eurocentrického pohledu na svět dokážeme lépe vnímat svět z perspektivy lidí v jiných částech planety. Můžeme pak lépe vnímat všechny lidi a planetu jako jeden velký celek a přijímat za něj spoluzodpovědnost.