Hnutí za pozitivní změny na světě má mnoho podob. Vývoj společnosti mají šanci ovlivnit jednotlivci, komunity, firmy nebo různá společenská hnutí. Na světě existují ostrůvky pozitivní deviace, ale i pestré příklady toho, že se cesta ke změně může podařit. Díky propojenosti světa nás může inspirovat jedna dívka, Malála, hnutí odporu původních obyvatel proti destruktivnímu rozvoji v Amazonii anebo podnikatelé, kteří chtějí takový byznys, který je prospěšný pro lidi i planetu.
Amazonský prales je jedním z největších a nejdůležitějších tropických deštných lesů na světě. Rozkládá se především v Brazílii, ale i na území Peru, Kolumbie nebo Venezuely. Amazonský deštný prales produkuje obrovské množství kyslíku a se svými více než 400 milliardami stromů umožňuje absorbovat obrovské množství oxidu uhličitého. Odhaduje se, že zde žije více než 40 000 druhů rostlin, přes 2,5 milionu druhů hmyzu, desítky tisíc druhů obratlovců, ale i velcí predátoři jako jaguáři nebo anakondy. Součástí tohoto křehkého ekosystému jsou také místní domorodé kmeny se svými tradičními znalostmi a způsobem života. Zachování amazonského pralesa je kritické nejen pro ně samotné, ale také pro celou naši planetu.
Tempo kácení amazonského pralesa je alarmující, jen v roce 2020 bylo vymýceno na 8500 km² pralesa, tedy rozloha celého Karlovarského a Olomouckého kraje dohromady. To odpovídá tempu jednoho fotbalového hřiště každé dvě minuty. Stromy se kácí kvůli nelegální těžbě dřeva a systematickému přetváření krajiny na pastviny a zemědělskou půdu. Svou výraznou stopu na ničení amazonského pralesa má i česko-americký milionář Dennis Melka, jehož společnost Czech Melka Group se podílí na kácení pralesa kvůli svým plantážím palmy olejné a kakaovníků.
Klíčovou roli v boji proti těmto praktikám a za ochranu životního prostředí hrají právě domorodé kmeny, například kmeny Ashaninka, Kayapó nebo Munduruku. Čelí za to útokům a tlaku ze strany těžařů, nadnárodních společností a zájmových skupin. Například v roce 2019 byl nelegálními těžaři zavražděn domorodý ochránce pralesa Paul Paulin Guajajara, v roce 2022 byl zavražděn ochránce Bruno Pereira, ale i dopisovatel pro britský list Guardian Dom Phillips. Známou obětí v boji za záchranu amazonského pralesa byl také Chico Mendes, brazilský aktivista, odborář a světově uznávaný odborník na životní prostředí Amazonie, kterého v roce 1988 zastřelili rančeři. Velké množství jednotlivých střetů a jejich obětí v oblasti Amazonie najdete také na této mapě environmentálních konfliktů.
“Byla jednou jedna dívka, která hrozně ráda chodila do školy. Jmenovala se Malála. Žila v poklidném údolí v Pákistánu. Jednoho dne ale místo ovládla skupina ozbrojených mužů, které se říká Tálibán. Svými zbraněmi zastrašovali obyvatele. Tálibán zakázal dívkám chodit do školy.” Takto začíná příběh Malály v knize Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, která popisuje inspirativní příběhy žen z celého světa.
Malála Yousafzai se stala vůbec nejmladší držitelkou Nobelovy ceny míru za svůj boj za právo každého dítěte na vzdělání. Narodila se v údolí Svát v Pákistánu. Když v roce 2008 ovládlo údolí islámské hnutí Tálibán, začali vypalovat dívčí školy. Malála si o událostech vedla deník, který v roce 2009 vydala v BBC Urdu, digitální televizní stanici pokrývající Indii a Pákistán v urdštině. Netrvalo dlouho a Táliban ji začal ohrožovat na životě. V roce 2012 Malálu napadli ve školním autobuse dva Tálibánci a střelili ji do hlavy. Naštěstí přežila, musela ale uprchnout do Anglie a žít tam v exilu.
V roce 2013 ji časopis TIME označil za jednu ze 100 nejvlivnějších lidí na světě. V den svých 16. narozenin promluvila na půdě OSN a ve svém projevu vyzvala Malála k rovnému právu na vzdělání pro dívky na celém světě a stala se světovým symbolem tohoto boje. Malálu mezinárodně proslavil americký dokumentární film z roku 2015 s názvem Dal mi jméno Malála.
V roce 2017 spustila ropná společnost Energy Transfer Partners téměř 1900 km dlouhý ropovod přes území rezervace Standing Rock. Ropovod dokázal denně přepravit až 570 tisíc barelů surové ropy ze Severní Dakoty až do Illinois. Výstavba ropovodu Dakota Access Pipeline (DAPL) stála ropnou společnost téměř 90 miliard Kč. Ačkoli předchozí prezident Barack Obama nařídil změnu trasy a vypracování nové studie vlivu na životní prostředí, hned v prvním týdnu ve svém úřadu dal dostavbě a provozu zelenou svým prezidentským dekretem Donald Trump.
Ropovod vede mimo jiné přes rezervaci Standing Rock, kde žijí původní obyvatelé několika kmenů včetně Siouxů. Siouxové a jejich podporovatelé se obávali především dopadů na životní prostředí, narušení posvátných míst a kontaminace pitné vody. Pustili se proto již na jaře 2016 do protestů, které byly největším shromážděním domorodých kmenů za posledních 100 let. Lidé se stavěli za původní obyvatele a na sociálních sítích se rychle rozšířil hashtag #StandingRock. Protesty rostly a také díky hlasům původních obyvatel nařídil soud v roce 2020 zastavení provozu ropovodu, vypracování nové studie dopadů na životní prostředí a zapojení dotčených komunit. Toto rozhodnutí v roce 2022 stvrdil Nejvyšší soud Spojených států amerických, když zamítl požadavek ropné společnosti na zrušení předchozího rozhodnutí soudu nižší instance. Spor o provoz ropovodu pokračuje.
Kauza Standing Rock je příkladem toho, jak aktivismus a mobilizace ve prospěch spravedlivého zacházení s původními obyvateli a ochrany životního prostředí mohou mít významný dopad.
„Dřív jsem sklízel banány, ale po přidání k odborům mě přeřadili na odsekávání listů banánovníků. Vedení nechce, abych se stýkal s ostatními pracovníky. Sledují mě, jestli za nimi nechodím,“ vypráví při večerním setkání odborář pracující na plantáži Jardín del Tigre v Kostarice. Z obavy o svou budoucnost nechce uvádět své jméno a zobrazovat obličej na fotografiích. Právě uplatňování práva na sdružování a kolektivní vyjednávání je jednou z mála možností, jak prosazovat zlepšení pracovních podmínek. V praxi ale lidem zapojujícím se do odborů hrozí vyhazov, násilné útoky, únosy, nebo dokonce smrt. Významné exportní země Guatemala a Kolumbie patří mezi pět států na světě, v nichž se odehrává nejvíce násilí vůči odborářům.
Jedním z tahounů kostarických odborů je Didier Leiton, který se pravidelně setkává s lidmi z plantáží, řeší jejich osobní kauzy, informuje o aktuální výši minimální mzdy, vzdělává je a motivuje k prosazování jejich práv: „Většina firem potřebuje prospívat, potřebuje zisk, dobré prodeje a dobré ekonomické výsledky. A z toho důvodu běžně porušují všechny druhy pracovních práv. Čím víc je porušují, tím víc peněz jim zbude. Odbory jsou důležité a potřebné pro to, aby z výdělku firem zůstala nějaká část i na pracovníky a pracovnice na plantážích.“ Měsíc před naším setkáním Didiera za jeho odborářské aktivity přepadli, zbili a ukradli mu motorku.
Rozhovory s odboráři vedli v roce 2017 zaměstnanci NaZemi a Ekumenické akademie. Z reportážní cesty vznikla výstava Příběh banánu i web www.pribehbananu.cz, který ukazuje okolnosti konvenčního pěstování banánů v Kostarice a Panamě.
Angažovaní umělci po celém světě využívají své tvůrčí schopnosti k tomu, aby upozorňovali na důležitá témata. Malba, socha, divadelní představení, kniha nebo film umožňuje umělcům vyjádřit svůj názor, zprostředkovat emoce a podnítit celospolečenskou debatu. Díla umělců otevírají témata týkající se konfliktů, sociálních nerovností nebo ekologických problémů, aby u diváků podpořila diskusi, kritické myšlení a případně aktivní zapojení. Díky tomu se může stát angažované umění katalyzátorem pro pozitivní společenské změny.
Na téma cenzury a diktatury v Číně upozorňuje například čínský politický karikaturista a lidskoprávní aktivista Badiucao. Z bezpečnostních důvodů nyní žije a tvoří v Austrálii, jeho díla můžete sledovat třeba na www.instagram.com/badiucao. Kritice čínské totalitní moci se věnuje také zřejmě nejznámější čínský umělec současnosti Aj Wej-Wej www.instagram.com/aiww. Ten ve svých dílech probírá politická a lidskoprávní témata. V roce 2017 měla v pražské Národní galerii premiéru jeho instalace Zákon cesty, kterou tvořil 70 metrů dlouhý černý nafukovací člun a více než dvě stovky postav. Dílem upozorňuje na téma uprchlické krize. „Není žádná uprchlická krize, jen krize lidstva… Při současném přístupu k uprchlíkům ztrácíme své základní hodnoty,“ zmiňuje umělec.
Street artu se věnuje britský umělec působící pod pseudonymem Banksy www.instagram.com/banksy. Ten své výtvarné umění tvoří na veřejných místech, nejčastěji na zdi budov. Jeho motivy často nesou politické nebo satirické poselství. V roce 2015 vyrazil do Izraele, aby obrátil pozornost na izraelsko-palestinský konflikt, jeho streetartové malby na vysoké zdi oddělující pásmo Gazy od Izraele sdílely miliony lidí ve světě. V Afghánistánu zas bojuje za práva místních žen mladá streetartová umělkyně Šamsíja Hasaní www.instagram.com/shamsiahassani. Během pár minut dokáže vytvořit nástěnnou malbu a zmizet. Sprejovala po zdech a schodištích úzkých uliček Kábulu. Její graffiti zobrazují silné a velké ženy, plné energie.
Mezi společensky angažované zpěváky patří například havajský muzikant Jack Johnson nabádající k ochraně oceánu nebo laponská raperka Maxida Märak upozorňující na změnu klimatu a další ekosociální témata.
Hnutí Fridays for Future vzniklo v srpnu 2018, kdy se švédská studentka Greta Thunberg rozhodla pátky místo školního vyučování protestovat před švédským parlamentem za silnější opatření proti změně klimatu. Od té doby se hnutí stalo globálním fenoménem a angažuje mladé lidi z celého světa v boji za ochranu životního prostředí a opatření proti klimatické změně.
Fridays for Future (www.fridaysforfuture.org) organizuje stávky a protesty, během kterých studenti a mladí lidé požadují klimatickou spravedlnost, snižování emisí skleníkových plynů a urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie. Studenti nejen stávkují, ale také pořádají diskuse a přednášky, vedou kampaně na sociálních sítích a organizují petiční akce. Snaží se o dialog s politiky a vytváření tlaku na rozhodování směřující k ochraně životního prostředí. Hnutí je aktivní nejen v západní Evropě, ale i v Česku, Austrálii, Indii, Brazílii nebo USA.
Toto hnutí je příkladem toho, že mladí lidé mohou mít významný dopad na společnost a politické procesy. Jejich hlas a angažovanost přitahují pozornost médií, politiků a veřejnosti. Díky nim se klimatická krize stává klíčovým tématem ve veřejné debatě a dochází k většímu tlaku na budování udržitelnější budoucnosti pro všechny na této planetě.
Patagonia je obchodní společnost, která vyrábí outdoorové oblečení pro horolezce, lyžaře a další lidi trávící svůj čas v přírodě. Společnost staví na kvalitě a odolnosti, díky které se prodlužuje využitelnost jejích výrobků a snižuje celková spotřeba. Při výrobě používá z velké míry recyklované materiály a snaží se zajistit dobré pracovní podmínky pro zaměstnance.
Majitel společnost Yvon Chouinard byl původně vášnivý horolezec. Začal vyrábět kvalitní vybavení a oblečení pro sebe a přátele. Jeho společnosti Patagonia se dařilo a on se stal jako její majitel miliardářem. Hodnota jeho majetku v současnosti dosahuje téměř 30 miliard Kč. Třiaosmdesátiletý Chouinard se v roce 2022 rozhodoval, co dál se svou společností. Mohl ji prodat jinému majiteli nebo z ní udělat veřejně obchodovatelnou společností. Měl ale obavu, že nový majitel nebo akcionáři by v budoucnu tlačili pouze na budování zisku. Rozhodl se proto založit dva fondy: fond Patagonia Purpose Trust pro ochranu hodnoty firmy a zajištění investic do dalšího podnikání, a druhý fond Holdfast Collective, který má ze zisku společnosti zajišťovat ochranu životního prostředí. Fond by měl ročně spravovat přibližně 2,5 miliardy Kč. „Vydělané peníze po reinvesticích do podnikání budou rozděleny jako dividendy na pomoc v boji s klimatickou krizí,“ uvedl podnikatel.
Dle amerického ekonoma Miltona Friedmana mají obchodní společnosti jediný účel: vytváření zisku pro majitele nebo akcionáře. V současnosti ale vidíme hned několik příkladů toho, že se pozornost firem obrací v různé míře také na odpovědnost vůči společnosti a životnímu prostředí. Na tuto společenskou odpovědnost firem se dívají nejen spotřebitelé, ale i investoři nebo zaměstnanci. Patagonia je příkladem společnosti, která buduje udržitelný byznys a ukazuje, že podnikání může být silným nástrojem pro ochranu životního prostředí.
SoleRebels je etiopským sociálním podnikem zaměřeným na výrobu obuvi. Jeho zakladatelka a výkonná ředitelka Bethlehem Tilahun Alemu udělala z firmy nejrychleji rostoucí africkou značku obuvi a byla v roce 2019 vyhlášena jednou z nejvlivnějších afrických žen roku.
Ocenění je nejen uznáním její obchodní prozíravosti, ale i osobní snahy posunout diskurz o Africe od chudoby k podnikatelskému duchu, sociálnímu kapitálu a ekonomickému potenciálu. Výrobci obuvi soleRebels se od běžných výrobců obuvi liší především v zaměstnávání lokálních sociálně znevýhodněných lidí a využívání upcyclingu v materiálech. Udržitelnější výroba tak stojí na využití starých pneumatik pro výrobu podrážek, svršků z bio bavlny nebo ručně tkané vlny. Práci ve výrobě dostávají z poloviny etiopské ženy, a zvyšuje se tak jejich ekonomická nezávislost. Specifický design odkazuje na etiopskou kulturu. SoleRebels také investuje do komunitních projektů, jako je výstavba škol, zdravotnických zařízení a rozvoj infrastruktury.
Pomocí dobrého marketingu se výrobky soleRebels (www.solerebels.com) rychle rozšířily na mezinárodní trhy a jejich boty se prodávají po celém světě. Firma z Addis Abeby je příkladem úspěšného podnikání, které kombinuje ekonomický růst s pozitivním dopadem na společnost a životní prostředí.
Ovoce a zeleninu si lidé nemusí kupovat jen v obchodních řetězcích. Na mnoha místech Evropy i České republiky funguje systém komunitně podporovaného zemědělství (KPZ), kdy si místní skupina lidí společně nakupuje výrobky blízkých farmářů: ovoce, zeleninu, ale třeba i vajíčka nebo bio maso. Systém funguje nejčastěji tak, že farmář doveze část své úrody na předem domluvené sběrné místo, kam si ji pak členové skupiny přicházejí vyzvednout. Členové skupiny získávají čerstvé a lokální produkty, farmář spravedlivěji zaplaceno. Někdy mu členové produkci i předplatí, aby mohl provést potřebné investice před sezónou, a půjčku poté skupině dodávkami ovoce a zeleniny postupně splácí. Přidanou hodnotou bývá, že se spotřebitel a producent osobně poznají, farmu mohou navštěvovat a podílet se na zemědělských pracích, spolurozhodovat o pěstovaných plodinách, zkracují dodavatelský řetězec, snižují množství obalového materiálu a díky kratší vzdálenosti dovozu i emise oxidu uhličitého. Farmáře zapojené do systému KPZ najdete na www.kpzinfo.cz.
V Česku můžete využít službu Scuk. Díky zapojeným farmářům a široké síti nákupních skupin můžete na www.scuk.cz nakupovat lokální potraviny a výrobky. Místní organizátor výdejního místa vždy posbírá objednávky a zasílá je farmářům, kteří vše připraví na další výdejní den. Vy si jen na webu vyberete výdejní místo a zboží, po objednávce vám obsluha daného místa dá vědět den výdeje.
Komunitně podporované zemědělství je další možností odpovědnějšího přístupu ke spotřebě farmářských výrobků. V rámci odpovědné spotřeby můžeme také volit sezónní a lokální výrobky, dávat přednost bio produkci. A pokud si chceme dopřát luxusní dobroty z dálky jako kávu nebo banány, pak můžeme nakupovat ty s certifikační známkou Fairtrade.
Průmyslové zemědělství stojí stále více na monokulturním pěstování a využívání geneticky modifikovaných organismů. V důsledku lidské činnosti se narušují ekosystémy a snižuje druhová rozmanitost. To neplatí jen pro počet druhů zvířat, ale i rostlin. Problému ztráty biodiverzity a komercializaci zemědělských semen se věnuje indická aktivistka a environmentální vědkyně Vandana Shiva.
Vandana Shiva upozorňuje na monopol, který nad semeny drží velké agrochemické společnosti jako Monsanto. Vandana Shiva se svou organizací Navdanya stojí na straně drobných farmářů, kteří se musí potýkat s nuceným odklonem od tradičních zemědělských postupů a omezeným přístupem k tradičním osivům. Přirozeným semenům hrozí zánik, nahrazují je ta geneticky modifikovaná. Indičtí pěstitelé bavlny a dalších plodin si musí tato GMO semena kupovat za vysokou cenu.
Členy organizace Navdanya, kterou Vandana založila, jsou dnes už desítky tisíc pěstitelů, kteří spolupracují na ochraně biodiverzity tradičních odrůd plodin: „Svoboda pochází ze semínek, která si můžete jako část úrody ponechat do příštího roku, abyste je zaseli. Postupně jsme podpořili vznik komunitních semenných bank po celé zemi, aby rolníci měli přístup k semenům. Pořádáme kurzy, kde rolníky učíme, jak přejít na ekologické zemědělství, které podporuje biodiverzitu. Začali jsme s konceptem spravedlivého obchodu, tzv. fair trade, naše obchody v Bombaji a Dillí přinášejí spotřebitelům tyto přímo obchodované, ekologické a biodiverzitu podporující produkty,” zmiňuje Vandana Shiva v rozhovoru pro čtrnáctideník A2.
Zde na téma nahlížíme pohledem principů a hodnot globálního vzdělávání. Ukazujeme, že jsme součástí společnosti, kterou můžeme ovlivňovat jako skupiny i jako jednotlivci. Pomocí příkladů ze světa se snažíme motivovat k aktivnímu přístupu v řešení lokálních a globálních problémů, nerovností a nespravedlností.
Navigace
Bavlněné noviny
Fairxeso aneb férové pexeso – náhled (CZ)
Prezentace Příběh Theresy
Vzdělávací hra Fairtradový AZ kvíz
Vzdělávací hra Kostarika
Vzdělávací lekce Cena kakaa
Vzdělávací lekce Geneticky modifikovaná bavlna
Vzdělávací lekce Kávová krize
Vzdělávací lekce Není plantáž jako plantáž
Vzdělávací lekce Ochránci pralesa
Vzdělávací lekce Role ve Fairtrade
Vzdělávací lekce Záhada levných banánů
Vzdělávací lekce Seznámení s mapou
Vzdělávací lekce Ve stínu kakaovníku
Vzdělávací lekce Základní potřeby
Přehled TOP 5 globálního vzdělávání (CZ)
Férový svět (CZ)
Vzdělávací lekce Cena kakaa (CZ)
Květinové noviny 2023 (CZ)
Kávové noviny 2022 (CZ)
Kakaové noviny 2019 (CZ)
Jak funguje Fairtrade (CZ, brožura)
Fairtrade – udržitelný obchod: Jak Fairtrade naplňuje Cíle udržitelného rozvoje OSN (CZ)