Naše průmyslová civilizace způsobuje změny na planetě a jedna z nejzásadnějších je změna klimatu. Tato krize se projevuje oteplováním i extrémními výkyvy klimatu a dotýká se lidí všude na světě, pěstitelů kávy v Kolumbii i nás v České republice. I když za změnu klimatu mají historicky větší odpovědnost průmyslové země, její současné dopady nesou hlavně ti nejchudší, kteří mají na problému nejmenší podíl. Jaké změny jsou potřebné k tomu, abychom zmírnili následky a řešili kořeny problému?
-
B1: Kvůli změně klimatu dojde dle vědců do roku 2050 k úbytku vhodných ploch pro pěstování kávy arabiky o polovinu.
Dle studie vědců z Curyšské univerzity aplikovaných věd dojde do roku 2050 k úbytku vhodných ploch pro pěstování kávy arabiky v Brazílii, Indonésii, Vietnamu a Kolumbii přibližně o polovinu. Zatímco odolnější robusta přežije, citlivější arabice nárůst průměrných ročních teplot a zničujících dešťů velmi škodí.
- Kávovník arabský je náročnější na pěstování, pro růst vyžaduje teplé dny a chladné noci, vyvážený poměr deště a slunečního záření, navíc nadmořskou výšku mezi 800 a 2200 m n. m. Proto se pěstuje především v horských oblastech Latinské Ameriky. S klimatickou změnou se ale vhodné oblasti pro pěstování kávy arabiky posunují do ještě vyšších nadmořských výšek. Kvůli získávání nových míst k pěstování hrozí kácení původních pralesů. Studie Coffee Barometer z roku 2020 upozorňuje, že pokus o udržení současné produkce kávy by do roku 2050 znamenal desítky milionů hektarů zničeného deštného pralesa s devastujícím dopadem na ekosystémy po celém světě.
- Mnoho pěstitelů musí kvůli klimatické změně upustit od dalšího pěstování kávy. Tato situace postihuje i Bladimira Pacheca Quinta na severu Kolumbie. Po několik generací na svém pozemku pečuje o pár hektarů arabiky. Poslední roky se mu ale produkce kávy snižuje. Kvůli změně klimatu a stoupající teplotě už jeho pozemek není vhodný pro pěstování kávy. Nemůže se jen tak sbalit a postavit domek na pozemku o 200 metrů výš, kde je klima pro pěstování nyní vhodnější. Chybí mu prostředky i znalosti, jak se se změnou klimatu vypořádat. Naštěstí je členem fairtradového družstva ASOSEYNEKUN a technici mu pomáhají s vysazováním nových plodin – kakaa a cukrové třtiny. Podívejte se, jak klimatická změna dopadá na pěstitele kávy na www.fairtrade.cz/klimaticka-zmena.
- Klimatická změna ovlivní ale i pěstování dalších plodin, například kakaa. Studie naznačují, že v mnoha kakaových oblastech Ghany a Pobřeží slonoviny bude do roku 2050 pravděpodobně příliš horko na pěstování této plodiny. Tyto země také pravděpodobně čekají náročné změny klimatu, které zahrnují více dnů s vydatnými srážkami a také zvýšené riziko vln veder a sucha v některých oblastech.
-
B2: Pěstitelé kávy arabiky, ale i banánů nebo kakaa citelně vnímají změnu klimatu a obávají se o své živobytí v budoucnu.
- Přestože ke klimatické krizi přispívají nejméně, patří drobní pěstitelé v zemích s nízkými příjmy k těm, kteří jsou postiženi neúměrně. Od smrtících vln veder v Africe až po záplavy v jihovýchodní Asii – jen za poslední roky došlo k řadě ničivých klimatických událostí, které zasáhly drobné pěstitele v nízkopříjmových komunitách.
- V kolumbijských horách se od roku 1980 zvýšila průměrná teplota o 1,2 °C. I takto jemně zvýšená teplota je spouštěčem dějů a jevů, které mají velké dopady. Kromě extrémnějšího počasí a obtíží s pěstováním dochází také k většímu šíření chorob a škůdců. Měnící se vzorce počasí mají kvůli kombinaci prodlužujícího se období sucha a ničivých přívalových dešťů zásadní dopady na životy komunit pěstitelů. „V této oblasti nám nyní dost málo prší. Dřív pršelo třeba dva měsíce v roce, a teď za celou zimu zaprší tak čtyřikrát. To je velká změna,” popisuje Aladino Varrantes Arce z družstva COOPESARAPIQUI v Kostarice. V Kolumbii to potvrzuje Luz Marina Reigoza, pěstitelka kávy z družstva COOAGRONEVADA: „Klimatická změna ovlivňuje pěstování kávy. Počasí je nepředvídatelné. Někdy vůbec neprší nebo zima přichází dřív, než ji čekáme. Káva pak vykvete příliš brzy a nemůžeme ji sklidit.” Maria Clementina Blanco a Emilio Rincón spolu v 1500 metrech nad mořem pečují o 2 hektary pozemku na severu Kolumbie: „Podnebí se strašně změnilo, protože před dvaceti lety byl po soumraku cítit chlad. Dnes, když spíme, je stále teplo. Klima se mění, teplota se hrozně zvýšila.“ Pěstitel kávy z kolumbijských hor Jorge Eliecer Pianeta Sarabia je členem družstva ANEI a popisuje své problémy související se změnou klimatu: „Přišlo k nám plísňové onemocnění roya a dostalo se na kávovníky. Ty poté takzvaně zklackovatěly. Kávovníkům popadaly listy a bez listů už rostlina nemohla získávat výživu a uschla.” Změnu klimatu registruje i Albeiro Alfonso Cantillo, který hospodaří v kolumbijské oblasti Magdalena: „Klima se rozhodně změnilo: dnes jej nedokážeme předpovídat jako dříve, jako to dělali naši rodiče.“
- Problémy kvůli změně klimatu nehlásí jen pěstitelé kávy v Latinské Americe, ale i pěstitelé kakaa v západní Africe, čaje v Indii nebo banánů. Právě u pěstitelů banánů se očekává, že kvůli klimatické změně budou v Karibiku a ve střední Americe pociťovat méně srážek a extrémnější teploty, zatímco pěstitelé v jihovýchodní Asii a Oceánii budou vystaveni zvýšenému riziku tropických cyklónů. V listopadu 2022 se v Šarm aš-Šajchu konala konference OSN o klimatu COP27 – a zástupci Fairtrade zde zdůraznili, že změna klimatu ohrožuje nejen pěstitele, ale i samotnou existenci potravin na naší planetě. Bylo inspirující vidět, jak fairtradový pěstitel kokosových ořechů Pablito Aquino, který přežil tři velké tajfuny na Filipínách, řekl na konferenci COP: „My, pěstitelé, jsme odhodláni proti této klimatické krizi bojovat!“
-
B3: Za současnou změnu klimatu můžeme především my, lidé v průmyslových zemích a náš styl života.
Klima se mění kvůli změně složení atmosféry. Globální oteplování je způsobeno nárůstem koncentrace skleníkových plynů produkovaných lidskou činností. Viníkem jsme především my, lidé v průmyslových zemích a náš styl života. Můžeme to změnit. Pokusit se snižovat svou individuální uhlíkovou stopu, méně spotřebovávat, neplýtvat, omezit automobilovou a leteckou dopravu, snížit spotřebu masa. Věnovat se více vztahům a činnostem. Upozorňovat na nespravedlnosti a nerovnosti. Podporovat bezuhlíkovou energetiku a přechod od využívání fosilních paliv.
- Během průmyslové revoluce jsme začali využívat uhlí pro pohon parních strojů, hnědé uhlí je dodnes využíváno v tepelných elektrárnách a ještě v roce 2021 se v Česku na výrobě elektřiny podílela z 50 % fosilní paliva. Dalších 37 % dodala jaderná energie a 13 % vyrobily obnovitelné zdroje. Těžba a spalování fosilních paliv je základem současné energetiky, ale stojí za ¾ celosvětových emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu. Nejde jen o lidmi prováděnou těžbu a distribuci uhlí, ropy nebo zemního plynu. Na to navazuje zpracování, tedy výroba a distribuce elektřiny, tepla a pohonných hmot. Kromě toho se fosilní paliva také spalují přímo: v průmyslu, v domácnostech a ve službách.
- Průměrná teplota na Zemi se od průmyslové revoluce výrazně zvýšila a poslední dekáda od roku 2010 do roku 2019 byla nejteplejší v historii. Od roku 1890 bylo devatenáct z dvaceti nejteplejších let zaznamenaných až právě v posledních 20 letech, tedy od roku 2000 do roku 2020. „Současné složení atmosféry jsme tu neměli poslední 4 miliony let, během kterých se střídaly doby ledové a meziledové. Je to kvůli tomu, že jsme v posledních desetiletích spalovali fosilní paliva. To přidalo oxid uhličitý do atmosféry,“ vysvětluje v podcastu Deníku N Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu. Prozkoumejte jejich web www.faktaoklimatu.cz, najdete tam plno informací a přehledných infografik.
-
B4: Planeta se kvůli emisím skleníkových plynů ohřívá rekordním tempem. Hrozí další zrychlení kvůli tání permafrostu.
- Planeta Země je komplexní, propojený organismus. Celou její historii se mění klimatické podmínky a stav podnebí, a to z různých důvodů. Pokud se podíváme na vývoj historické teploty, vidíme, že teplota byla v dávných dobách až o 15 °C vyšší než nyní. Nebyly tu však podmínky slučitelné s životem, jak jej známe dnes. S koncem doby ledové v období 10 000 let před n. l. přišly výrazné klimatické změny, postupné oteplování a poměrně stabilní vývoj teplot. To odstartovalo přechod lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství, což vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací.
- Naše současné geologické období se nazývá holocén a navazuje na předchozí dobu ledovou. Řada vědců ale začíná mluvit o nové geologické epoše, o antropocénu. Tedy o období, kdy je hlavním hybatelem planetárního ekosystému člověk. Za začátek tohoto období můžeme považovat rozvoj využívání fosilních paliv na přelomu 18. a 19. století a následnou průmyslovou revoluci. S nástupem průmyslové revoluce roste nárok člověka na přírodní zdroje a obecně se zesilují negativní dopady jeho činnosti na planetu Zemi. Především v zemích, které se industrializovaly a které kolonizovaly mimoevropská území. Od průmyslové revoluce se začala naše planeta kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívat rekordním tempem. Zatímco v průběhu přirozeného přechodu mezi dobou ledovou a meziledovou trvalo planetě Zemi oteplení o 1 °C více než tisíc let, nyní se vlivem člověkem vypouštěných skleníkových plynů ohřála o 1 °C za méně než 50 let. Tempo, kterým oteplení v posledním století probíhá, je asi desetkrát rychlejší, než změny teplot planety kdykoliv v historii lidstva. Naše planeta se neohřívá rovnoměrně, třeba severní polokoule se otepluje rychleji než ta jižní a místa na souši se oteplují rychleji než oceány. V Evropě a severní Asii jsou současné teploty o 2–3 °C vyšší než před sto lety, v arktických oblastech až o 4 °C.
- Současná změna klimatu se může ještě urychlit. Pokud dojde k bodu zvratu. Nevíme, kdy tento bod nastane, ale přinese pro život na planetě katastrofální dopady. Nastartuje totiž nezvratné a devastující změny v celém našem ekosystému. Pokud se bude dále rychle zvyšovat teplota, dojde například k tání permafrostu na Sibiři, a tím i k uvolnění obrovského množství metanu. Ten je tam nyní zachycený ve zmrzlé půdě a ledu. Protože je metan extrémně silný skleníkový plyn (více než 20x silnější než oxid uhličitý), při uvolnění pravděpodobně násobně zrychlí proces dalšího oteplení. Abychom tomu jako společnost zabránili, snažíme se snižovat emise skleníkových plynů. To je i cílem Pařížské dohody, která určila jako klíčovou snahu udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Při oteplení nad 2 °C se totiž dle vědců blížíme bodu zlomu.
-
B5: Hlavním zdrojem nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře je spalování fosilních paliv: ropy, plynu a uhlí.
Před dávnými a dávnými časy žili na planetě různí pravěcí živočichové a organismy: trilobiti nebo hlavonožci. Po smrti zapadali do sedimentu a se zbytky odumřelých rostlin byli vystaveni teplu a tlaku, za miliony let se z této biomasy anaerobním rozkladem (bez přítomnosti kyslíku) stalo fosilní palivo. To dokáže uvolnit energii při spalování. Řadí se mezi neobnovitelné zdroje energie, přece jen jejich obnovování trvá miliony let a jejich zásoby se vyčerpávají mnohem rychleji, než se vytvoří nové.
- Mezi fosilní paliva patří ropa, uhlí a zemní plyn. Mezi běžně používané deriváty fosilních paliv patří petrolej a propan. Spalováním fosilních paliv uvolňujeme do ovzduší obrovské množství oxidu uhličitého (CO₂), který je hlavní příčinou globální změny klimatu. Oxid uhličitý funguje jako skleníkový plyn – zadržuje sluneční záření odražené od zemského povrchu a přispívá ke globálnímu oteplování a okyselování oceánů. Podívejte se na vysvětlení fungování klimatické změny na speciálním webu Člověka v tísni.
- Využívání fosilních paliv znamenalo pro lidstvo obrovský skok kupředu a vedlo ke zvýšení životní úrovně většiny obyvatel naší planety. Má ale zároveň vážné důsledky pro životní prostředí i kvalitu života na naší planetě. Z tohoto důvodu probíhá globální posun směrem k výrobě nízkouhlíkové obnovitelné energie, který má pomoci snížit celosvětové emise skleníkových plynů.
-
B6: Češi kvůli změně klimatu stále více čelí extrémnímu horku i přívalovým dešťům, smrkové monokultury zažívají kolaps.
- Češi produkují v průměru 2x více skleníkových plynů, než je světový průměr. Česká republika je totiž průmyslovou zemí, která vyrábí pro mnoho zemí ve světě. Ničíme funkční ekosystémy a pálíme fosilní paliva. Výrazně tím přispíváme k současné změně klimatu. Ta způsobuje, že i u nás v České republice stále častěji zaznamenáváme období extrémního horka s ničivými požáry i přívalové deště s ničivými povodněmi.
- V Česku se od šedesátých let v průměru oteplilo zhruba o 2°C, což je víc než světový průměr. Výjimečně teplých dní u nás přibývá. Výrazné oteplení v posledních letech, extrémní srážky a především sucho přispívají k degradaci půdy, kůrovcové kalamitě, expanzi invazivních druhů, nebo naopak k dramatickému úbytku hmyzu, na kterém jsme ekosystémově závislí. Mnohým domácnostem vysychají studny a do některých obcí zejména na jižní Moravě se musí voda dovážet.
- Postupně u nás také umírají jehličnaté lesy, především smrkové monokultury. Klimatická změna totiž způsobuje vyšší průměrnou teplotu, častější a delší sucha, vyšší odpar vody i lepší podmínky pro kůrovce. Je dost možné, že naše vnoučata se už nebudou moci procházet ve smrkovém lese nebo za ním budou muset cestovat do horských oblastí.
-
B7: Průmyslová Čína se nyní podílí na 30 % emisí oxidu uhličitého ve světě. Historicky ale nejvíce emisí pochází z EU a USA.
- Ještě v roce 1950 byla průmyslová Evropa a USA zodpovědné za 85 % globálních emisí oxidu uhličitého. Ačkoli je v současnosti největším emitentem CO₂ ve světě Čína, stále mají z historického hlediska USA na svědomí dvojnásobnou míru vypuštěného oxidu uhličitého než Čína. Historicky vypustily Spojené státy americké přibližně 25 % emisí (400 miliard tun od roku 1751 do současnosti) a druhým největším přispěvatelem je pořád ještě 28 zemí Evropské unie s 22 % emisí. Tyto historické emise stále zůstávají v atmosféře a přispívají ke klimatické změně.
- Čistě podle hodnoty HDP jsou před Čínou největší ekonomikou světa jen Spojené státy americké. Ale podle parity kupní síly už v roce 2014 Čína předskočila USA, které do té doby držely prvenství po téměř 150 let. Právě kvůli svému ekonomickému rozmachu nyní vypouští nejvíce emisí do atmosféry právě Čína, a to přes 30 %, tedy přibližně stejně jako současná Evropa a USA dohromady. Emise Číny stále stoupají, mezi lety 2000 a 2019 se zvýšily její emise o více než 3,2 miliardy tun. Růst čínských emisí souvisí s její industrializací a využíváním uhlí jako zdroje energie. Čína je v současnosti největším producentem a spotřebitelem uhlí na světě, což je způsobeno její rozsáhlou průmyslovou základnou a potřebou energetických zdrojů pro její rostoucí ekonomiku. Je však třeba podotknout, že průmyslovou výrobu z velké části sice převzala právě Čína (ale i Indie a Brazílie), ovšem vyrobené zboží z velké části putuje do západní Evropy a USA. Musíme tedy rozlišovat emise země a emise na obyvatele, které jsou v západních zemích stále větší než v Číně.
- Vizuální náhled do současné produkce oxidu uhličitého na planetě dává například toto počítačové modelování od NASA. Mezi největší světové producenty CO₂ na obyvatele patří především země Blízkého východu produkující ropu (Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie), ale také Spojené státy americké, Austrálie a Kanada. V Evropě má mnohem vyšší podíl emisí průmyslové Německo, které stále spoléhá z velké míry na fosilní paliva, oproti třeba Francii nebo Portugalsku využívajícím více jaderné a obnovitelné zdroje. Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů způsobuje především spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla, v průmyslu a dopravě, odlesňování, nadužívání chemických hnojiv a průmyslová živočišná výroba.
-
B8: Je třeba nahradit spalování fosilních paliv a zároveň přemýšlet o fungování naší společnosti i snižování naší spotřeby.
- V Evropě chceme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Mezikrokem je pro nás do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o celých 55 % oproti roku 1990. Hlavní cestou k dosažení takového cíle je přestat spalovat fosilní paliva. Nahradit je udržitelnými zdroji energie, ať už obnovitelnými zdroji energie (soláry, větrníky, vodní elektrárny) nebo obecně bezemisními zdroji (obnovitelnými i jádrem). To vyžaduje obří změnu infrastruktury. Nahrazení fosilních paliv ale nestačí. Klimatickou krizi způsobuje styl života lidí v průmyslových zemích. Je třeba lépe zacházet se zdroji, snížit spotřebu a plýtvání. Přemýšlet o fungování naší společnosti jako celku. K řešení současné klimatické krize může přispět každý z nás.
- O tématu klimatické změny můžeme informovat ve svém okolí. Využívejme k tomu kvalitní zdroje. Doporučit můžeme třeba speciální stránky Člověka v tísni nebo stránky organizace Fakta o klimatu. Tématu se můžeme věnovat v rámci vzdělávání, doporučujeme metodický web Učím o klimatu z dílny Variant Člověka v tísni. Naše vzdělávací lekce věnující se i dopadům změny klimatu na pěstitele najdete na www.fairtrade.cz/vzdelavani. Nejrychlejší změnu způsobí politická rozhodnutí a přechod na bezuhlíkovou energetiku. Využijme příležitostí našeho života v demokracii a pusťme se do přímého ovlivňování politiků a obchodních společností. Můžeme je oslovovat na sociálních sítích, podepisovat petice nebo využívat sílu našeho hlasu ve volbách.
- Přispívat můžeme i svým životním stylem a (ne)spotřebou. Každý z nás se může pokusit snižovat svou individuální uhlíkovou stopu, třeba menším využíváním automobilové a letecké dopravy a omezením spotřeby masa. Potraviny využívejme ty lokální, u dovážených dávejme přednost těm s certifikací bio a FAIRTRADE, abychom podpořili udržitelnější zemědělské praktiky i lepší život pěstitelů.
- Chcete si vyzkoušet, jak zachránit planetu před globální ekologickou katastrofou? Zahrajte si jednoduchou hru Beecarbonize, kde bude vaším nelítostných protivníkem právě klimatická změna. Zkuste různé postupy v hraní hry, cest k výhře je minimálně šest. Hra je zdarma na Google Play i na App Store.
-
B9: Uhelné doly v Austrálii přispívají k nárůstu teplot, ničivým požárům a nedostatku vody v zemi. Doly tam provozují i Češi.
Využívání fosilních paliv přispívá ke změně klimatu. Austrálie si je vědoma svých velkých zásob uhlí, ale také dopadu jeho využívání na životní prostředí. V letech 2019 a 2020 v zemi rekordně stoupaly teploty a projevil se nedostatek vody. Kvůli rozsáhlým požárům tehdy zemřely desítky lidí, ale také statisíce živočichů. Podle australské ministryně životního prostředí Sussan Leyové nejspíš zahynulo až 30 % tamních koalů medvídkovitých. Oheň už zničil přes pět milionů hektarů vegetace. V lednu 2020 naměřili v Sydney rekordní teplotu 48,9 °C. Australské vnitrozemí je kvůli nedostatku řek a vody téměř neobyvatelné, většina lidí žije v pobřežních přelidněných oblastech a ty jsou ohroženy stoupající hladinou oceánů.
- V těchto podmínkách Austrálie zvažuje, jak nadále využívat svůj hlavní zdroj energie – uhlí. Termální uhlí je hlavním zdrojem energie v tepelných elektrárnách a zajistit si dostatek energie je pro zemi zásadní. V roce 2020 byla Austrálie třetím největším producentem uhlí na světě, s těžbou přes 500 milionů tun. Uhelný průmysl v zemi poskytuje tisíce pracovních míst a přispívá k významnému příjmu z exportu. S klesající globální poptávkou po uhlí a poklesem jeho ceny může dlouhodobá závislost na uhelném průmyslu vytvářet ekonomickou nestabilitu v regionech. Země přitom má dobré podmínky pro využívání sluneční energie pomocí fotovoltaických elektráren. Hledání alternativních zdrojů energie může být klíčové pro snižování negativních dopadů uhelného průmyslu na životní prostředí a budování odolnější a udržitelnější ekonomiky.
- V roce 2023 koupila česká skupina Sev.en Global Investments finančníka a uhlobarona Pavla Tykače těžební práva na termální uhlí v Austrálii na pozemcích s rozlohou téměř osm tisíc hektarů.
-
B10: Jedno procento nejbohatších je zodpovědno za stejný podíl světových emisí jako nejchudší polovina populace světa.
Časopis Respekt uvedl v únoru 2023 výsledky studie francouzského ekonoma Thomase Pikettyho. Dle něj vyprodukuje 10 % nejbohatších lidí světa téměř polovinu emisí skleníkových plynů odpovědných za globální oteplování. A 1 % nejbohatších (zhruba 70 milionů lidí) vytváří 15 % všech emisí (což je víc než 3,5 miliardy lidí z nejchudších 50 % populace). Koncem 90. let byly podle Pikettyho hlavní rozdíly v produkci emisí mezi jednotlivými zeměmi, dnes jsou největší nerovnosti mezi jednotlivými skupinami obyvatel v rámci jednotlivých států.
- Dle studie organizace Oxfam z roku 2020 za většinu světových emisí nesou odpovědnost ti nejbohatší lidé na planetě a jejich životní styl. Podívejte se na jejich přehlednou grafiku zveřejněnou na síti X (dříve Twitter). Za obřími emisemi několika milionů nejbohatších lidí na světě stojí především jejich individuální doprava. Soukromá letecká doprava je energeticky nejnáročnější formou dopravy, v přepočtu na cestujícího má až 14x větší emise než komerční lety a 50x větší emise než vlaková doprava. Desetina nejbohatších je zodpovědná za přibližně 45 % emisí pozemní dopravy a 75 % letecké dopravy. Na klimatických opatřeních se musí aktivně podílet hlavně největší emitenti. Organizace Oxfam uvádí, že vlády mohou zároveň řešit extrémní nerovnosti ve společnosti i klimatickou krizi, pokud se zaměří na nadměrné emise nejbohatších lidí. Soukromá letecká doprava je nyní zdaněna podstatně méně než komerční letecká doprava, vybrané vyšší daně by se mohly investovat do chudých a zranitelných komunit. Naopak nejchudší polovina lidí je zodpovědná pouze za přibližně 10 % celosvětových emisí, a přitom tito lidé žijí většinou v zemích nejzranitelnějších změnou klimatu.
- Spočítejte si svou vlastní uhlíkovou stopu. Pro její snížení je nejefektivnější cestou omezení letecké dopravy, jízdy autem nebo spotřeby hovězího masa.
Na toto téma zde nahlížíme pohledem principů a hodnot globálního vzdělávání. Chceme ukázat, že jsme součástí světa jako propojeného celku, jedné planety. Dopady klimatické změny se dotýkají nás všech a abychom na ni mohli dostatečně reagovat, je třeba jí porozumět. Chceme podpořit chápání příčin, následků i možných řešení, aby se na naší planetě žilo dobře nejen nám, ale i téměř 10 miliardám lidí, kteří tu budou žít v roce 2050.