Blog Sergiho Corbalána, výkonného ředitele Fair Trade Advocacy Office, u příležitosti vydání zprávy University of Greenwich s názvem „Making human rights due diligence frameworks work for small farmers and workers in global supply chains“.
Pandemie onemocnění covid-19 upoutala pozornost na zranitelnost producentů, kteří jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, a na propojení mezi nákupními zvyklostmi a lidskými právy v dodavatelských řetězcích. Když omezení pohybu a karantény zpomalily ekonomické aktivity po celém světě, okamžité dopady situace ihned pocítili především producenti a dělníci – pěstitelé byli nuceni prodávat úrodu za mnohem nižší ceny, dělníci v textilním odvětví nedostali zaplaceno za již odvedenou práci nebo o své zaměstnání bez náhrady přišli. Ve stejné situaci se ocitli i ti nejohroženější smluvní dělníci, lidé pracující z domova, drobní farmáři, migranti, dělníci vyplácení denně a dělníci na dohodu. Evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders se zavázal představit v roce 2021 návrh nařízení o řádné péči o lidská práva (HRDD) a zdůraznil, že aktuální krize ještě více umocnila nutnost takové legislativy.
Nespravedlivé obchodní praktiky, které se s krizí okolo pandemie onemocnění covid-19 ještě prohloubily, nejsou ničím novým. Ohromná koncentrace moci v rukou výkupců už dlouhou dobu způsobuje, že po dodavatelích požadují zboží za velmi nízkou cenu nebo s velmi krátkou dodací dobou, aniž by se na druhé straně tito výkupci museli zavázat k dlouhodobým odběrům zboží. Nespravedlivé obchodní praktiky mají ochromující dopad na dodavatele a drobné farmáře, kteří si kvůli tomu nemohou vydělat důstojný příjem nebo takový příjem vyplatit svým zaměstnancům a dělníkům. To v důsledku vede k ještě většímu ohrožování lidských práv.
Potřebujeme proto rámcovou legislativu ošetřující řádnou péči o lidská práva, která bude řešit klíčové příčiny porušování lidských práv, povede ke změnám obchodních praktik společností a pozitivně změní situaci ve prospěch drobných pěstitelů a dělníků. A jak toho dosáhnout?
Abychom pomohli na tuto otázku odpovědět, Fair Trade Advocacy Office (FTAO) a Brot für die Welt si u britské Univerzity of Greenwich objednaly studii o tom, jak může nařízení o řádné péči o lidská práva pozitivně ovlivnit drobné pěstitele a dělníky a jak mohou nástroje této legislativy vyřešit otázku spravedlivých nákupních praktik a důstojných příjmů.
Z výsledné zprávy „Making human rights due diligence frameworks work for small farmers and workers“ („Jak zajistit, aby řádná péče o lidská práva byla uplatňována i u drobných pěstitelů a dělníků“) vyplývá, že rámcové nařízení o řádné péči o lidská práva by se mělo navrhovat s pečlivostí a implementovat tak, aby se předešlo nechtěným následkům. Obecně se společnosti zaměřují spíše na ta porušování lidských práv, jejichž vyřešení je pro ně nejjednodušší, nikoli na ta, která jsou pro zainteresované osoby nejpalčivější. Z nařízení o lidských právech se často stává jen seznam, na kterém se zaškrtávají políčka o stavu situace a vytvoří se k němu zpráva, zatímco konkrétní kroky společnosti nepodnikají. Dalším rizikem je to, že společnosti se mohou od svých dodavatelů „odříznout“ a začít si zboží obstarávat v méně rizikových zemích nebo od větších dodavatelů, aby nemuseli spolupracovat s ohroženými dodavateli a pomáhat jim řešit otázku lidských práv. Kromě toho také společnosti ukládají svým dodavatelům pravidla týkající se lidských práv, jejichž implementace je velmi nákladná, ovšem tyto náklady se nijak nemohou promítnout do výkupní ceny.
Vzhledem k těmto zjištěním jsme přesvědčeni, že nařízení o řádné péči o lidská práva musí:
- Řešit přinejmenším mezinárodně uznávaná lidská práva a uvádět jasné pokyny, jak vyhodnocovat míru rizika (včetně jeho příčin – např. chybějícího důstojného příjmu), a to buď jako samostatná práva nebo jako nezbytný předpoklad k naplnění dalších lidských práv.
- Výslovně řešit obchodní praktiky jako klíčový faktor ohrožující lidská práva a uznat, že nevhodné obchodní praktiky často vedou k porušování lidských práv. Implementační směrnice by měly obsahovat odkaz na důležitost udržování dlouhodobých vztahů mezi dodavateli a výkupci.
- Požadovat po společnostech, aby zaručily, že cena, kterou vyplácí svým dodavatelům a potažmo i pěstitelům, umožňuje při produkci respektovat lidská práva a životní prostředí, vyplácet dělníkům důstojné příjmy a zaručit pěstitelům důstojné výdělky.
- Brát v potaz skutečnost, že pokud porušování lidských práv vychází ze strukturálního ekonomického, sociálního a kulturního kontextu, je jeho řešení velmi komplexní a je nutné, aby společnosti podporovaly dodržování lidských práv svých dodavatelů a neodvracely se od nich.
Nařízení o řádné péči o lidská práva navíc musí jít ruku v ruce s dalšími opatřeními, jako jsou bilaterální dohody s producentskými zeměmi, které jim pomohou vytvořit potřebné prostředí a propagovat takové firmy, jejichž model řízení klade na první místo lidi a planetu a až na další místo zisk.
Aby politické a ekonomické systémy dokázaly být odolné (tj. vzpamatovávat se z otřesů) a regenerativní (tj. chránit a obnovovat životní prostředí a komunity), je třeba v nich provést dalekosáhlé osvětové a systematické změny včetně zavedení nařízení o řádné péči o lidská práva.
Obchodování může být mocnou pákou k zajištění udržitelného živobytí znevýhodněných producentů, ale pouze tehdy, pokud bude v rámci celého dodavatelského řetězce docházet ke spravedlivému dělení hodnot a společnosti budou řádně pečovat o své vztahy s dodavateli.
Sergi Corbalán
Výkonný ředitel Fair Trade Advocacy Office