Vietnam je největším producentem kávy odrůdy Robusta na světě a zároveň po Brazílii i druhým největším dodavatel kávy na světě. Komunity pěstitelů kávy ve Vietnamu tvoří velkou část populace, i proto jsme se rozhodli vyrazit za jejími pěstiteli a zprostředkovat vám jejich příběhy.
Naše cesta vedla nejprve do oblasti středního Vietnamu, do provincie Dak Lak, která se nachází v Centrální Vysočině a i místní ji nazývají hlavní oblastí kávy. Setkali jsme se nejprve se zástupci exportéra společnosti DAKMAN, kde prostřednictvím sítě 35 sběrných stanic vybírají a nakupují kávu přímo od místních pěstitelů a zpracovávají ji až do přepravních kontejnerů. Společnost získala v roce 2009 certifikát pro obchodování s fairtradovou kávou a vykupuje ji od více než 130 certifikovaných pěstitelů. „Fairtradová družstva jsou pevnou základnou pro nové projekty a rozvoj pěstování kávy. Celkově jsou naše pěstitelská družstva průkopníkem udržitelné produkce ve Vietnamu,“ dozvídáme se od místního místopředsedy a farmáře pana Anh Dung Nguyena.
Navštívili jsme i jejich místní zpracovatelský závod, který se věnuje třídění a balení místní silné kávy. Celkově vyprodukují 40 000 tun kávy ročně, ale kvůli suchu se zde nevyhnuli snížení produkce o 20 procent oproti loňskému roku a její pěstování nahrazují výnosnějším durianem nebo pepřem.
To nám potvrdili i na další návštěvě v pěstitelském družstvu Eatu café. Pan Tran Dinh Trong, předseda družstva a pěstitel s 1,5 hektary kávy, nám popisoval, že nejvíce kávy vyváží do Británie, Německa a Japonska a jedním z jejich zákazníků je třeba i u nás působící společnost Julius Meinl. Pan Trong potvrzoval, že v 670 metrech nad mořem mají dobré podmínky pro pěstování kávy typu Robusta, ale problém pro ně představuje nejen extrémní počasí, ale i vysoká cena benzinu a hnojiv. Proti převládajícímu suchu se snaží bojovat zavlažováním a zastíněním.
O opatřeních proti dopadům změny klimatu jsme slyšeli i další den v družstvu Ea Kiet coffee. Předseda místního družstva Nguyen Van Phuc pěstuje kávu na hektaru půdy, ale za celé družstvo nám potvrdil dvacetiprocentní pokles prodejů po covidu, a to i přesto, že jejich odrůda Robusta získává v hodnocení žebříčku kvality SCA úctyhodných 81 bodů. I z jeho vyprávění je cítit hrdost: „Jsme vzorem na lokální úrovni, z fairtradového příplatku nejen školíme pěstitele na standardy kvality a ochranu odlesňování, ale také přispíváme místním komunitám. Podporujeme zdravotní centrum, platíme členům zdravotní pojištění, postavili jsme školku a propojili jsme cestu do vesnice silnicí.“
O tom, jak místní družstvo podporuje ženy, jsme se dozvěděli při návštěvě na poli, kde jsme narazili na mladou farmářku Nguyen Chi Le Thuy, která zde vypomáhala při sklizni sousedce, ale sama vlastní 1,2 hektarů půdy. Je z třetí generace farmářů a absolvovala 3leté školení pro mladé pěstitelky od Asociace fairtradových družstev Asie a Pacifiku NAPP. Díky tomu získala zkušenosti z dalších družstev z Vietnamu, ale třeba i z Bali.
Na naší další zastávce v družstvu Cudliemnnong nás přivítali šálkem místní zemité hořké kávy. Kávu zde pěstují od začátku 20. století. Kromě toho zde pěstují také durian, makadamové ořechy, avokádo, pepř a kukuřici. Klimatická změna nejvíce zasahuje kávu, které nesvědčí extrémní sucha, ale ani extrémní deště, kvůli nimž kávové květy nasáknou a zničí se.
Na farmě jsme se setkali s manželi panem H Nam Mlo a paní Y Bien Ktl. Jejich rodina hospodaří na této půdě již desítky let. Mají tři malé pozemky o výměře dvou hektarů, kromě kávy pěstují pepř, durian i papáju. Jejich nejstarší syn už také studuje zemědělství na univerzitě a chystá se dál pokračovat v rodinné tradici. Nechystá se odejít do města, na rozdíl od řady svých vrstevníků. I když je to práce těžká: rodiče vstávají každý den v 5:30 a sami si dopřejí denně jen jeden šálek kávy (paní Ktl prý jen výjimečně i dva).
Cestu za pěstiteli jsme uzavřeli v provincii Lam Dong u města Bao Loc v jižní části Vietnamu v družstvu Binh Loc Cooperative. Zde jsme se zaměřili na pěstování u nás exotické mučenky (marakuji známé také jako passion fruit). Zatímco v předešlých družstvech probíhala sklizeň kávy, zelená mučenka zatím většinou dozrávala na poli na popínavých bylinách. Mučenka chutná sladce a trpce. Sladké bylo její ochutnání, trpká je skutečnost, že po covidu ji odsud z družstva dodávají jen na vnitřní trh a v Evropě pro ni není odbyt.
