Lidé ve východní Africe nemají z mnoha důvodů zrovna „ustláno na růžích“. Paradoxně přitom právě odsud pochází velká část řezaných růží, které se u nás prodávají. Zejména Keňa a Etiopie patří mezi květinové velmoci. Africké růže ale mohou mít i pichlavé trny.
Pěstování květin na farmách ve východní Africe s sebou totiž nese řadu problémů, od pracovních podmínek škodících zdraví přes nedostatečnou odměnu za práci až po plýtvání pitnou vodou a poškozování životního prostředí. A přestože květiny jsou u nás tradičním dárkem zejména pro ženy, jsou to právě ženy, kdo při jejich pěstování na květinových farmách čelí největším obtížím: mnohé z nich jsou samoživitelky, mají zpravidla nízké vzdělání, často neznají svá zaměstnanecká práva a jejich situaci zhoršují nízké mzdy a nedostatečná bezpečnost práce.
Příležitost pro férový obchod
Pěstování květin je pro africké země velmi významné, protože jim přináší potřebnou cizí měnu a tisícům lidí poskytuje práci. Aby tyto přínosy nebyly vyvažované ústupky na straně etiky a ekologie, o to usilují etické certifikace, z nichž nejznámější je Fairtrade. „Fairtrade vyžaduje, aby zaměstnanci měli alespoň zákonnou minimální mzdu, řádné pracovní smlouvy včetně nároku na dovolenou a na mateřskou, svobodu shromažďování a sdružování v odborech, jasně stanovenou pracovní dobu, ochranné oděvy a školení o bezpečném zacházení s chemikáliemi. Absolutně zakázaná je dětská práce,“ vysvětluje Hana Malíková z Fairtrade Česko a Slovensko. „Fairtradové plantáže musí také splňovat přísná kritéria ochrany životního prostředí, jako je úsporné zavlažování, čištění odpadních vod a nakládání s kompostem a odpady.“ Na dodržování těchto pravidel dohlíží audity nezávislé certifikační společnosti Flocert.
„Pandemie nás hodně zasáhla. Přestali jsme vyvážet květiny, protože byly zrušené lety. Já sama jsem zůstala doma tři měsíce,“ říká Dorcas Naboke z květinové farmy Harvest Limited (Keňa). Pomohly jí alespoň kupóny na nákup mouky, kuchyňského oleje, cukru, rýže a dalšího základního zboží, které dostali zaměstnanci z takzvaného fairtradového příplatku.
Do Česka přes půlku světa?
Fairtradové květiny lze dnes koupit i u nás. Ve svém online obchodě nabízí fairtradové růže například Florea. Loni se navíc poprvé objevily fairtradové květiny i v obchodech Lidl a Kaufland. „Jsem ráda, že i v Česku jsou fairtradové květiny k dispozici. Navíc se do obchodů dostávají v době, kdy jsou pěstitelé květin významně zasažení pandemií covid-19. Na začátku pandemie, během loňského března a dubna, zaznamenali pěstitelé z Keni a Etiopie snížení prodejů o 70 až 80 procent.“
Častou výtkou vůči africkým květinám je to, že se k nám musejí dovážet letecky. Ze studie společnosti Treeze ale vyplývá, že uhlíková stopa fairtradových květin vypěstovaných v Keni je i přes leteckou dopravu do Evropy stále nižší než u těch vypěstovaných v Holandsku. V Nizozemí se totiž květiny pěstují ve vyhřívaných sklenících, proto je zde produkce skleníkových plynů 5,5krát vyšší a spotřeba energie 6,5krát vyšší než na fairtradových farmách v Keni. „Samozřejmě nejlepším řešením je stále nákup květin z lokálních zdrojů,“ poznamenává H. Malíková. „Pokud však chcete pořídit řezanou květinu v době, kdy je u nás vegetační klid, pak je fairtradová květina určitě dobrou volbou i navzdory tomu, že musela být do Evropy dopravena letecky.“
Řekni to květinou
Naše babičky studovaly různé „květomluvy“, aby zjistily, co která květina symbolizuje. Gerbera prý značila velkou upřímnost, narcis sebelásku, žlutá růže žárlivost. Květiny k nám ale promlouvají i dnes. Ty s logem FAIRTRADE říkají, že byly vypěstovány v důstojných podmínkách, bez využití dětské práce a s ohledem na životní prostředí. A to pro mnohého obdarovaného může být stejně příjemné sdělení, jaké dřív symbolizovala bílá růže (čisté svědomí) nebo kytice rudých růží (vyjádření díků).
Fairtradové květiny dnes už koupíte i v českých obchodech.