Módní průmysl má hodnotu 1,53 bilionu dolarů, ale lidé, kteří šijí naše oblečení – což jsou ve většině ženy – žijí v chudobě. U příležitosti Fashion Revolution Weeku, který se koná 22. – 29.4. , chceme upozornit na realitu života žen, které šijí naše oblečení a vyzvat k legislativní změně, aby módní značky převzaly odpovědnost za zajištění spravedlivého zacházení a celkově za finanční odměňování žen, které stojí za našimi oděvy.
Dnes tvoří 80 % pracovní síly v textilním odvětví ženy. Jsou zcela zásadní pro fungování módního průmyslu, ovšem čelí socioekonomickým a politickým překážkám, kvůli kterým jsou mnohem zranitelnější než jejich mužské protějšky. Tyto pracovnice čelí zneužívání, povinným a neplaceným přesčasům, srážkám ze mzdy a genderově podmíněnému násilí. Navzdory tomu, že pracují 12 a více hodin denně šest dní v týdnu, mají problém vyjít se svým platem. Podle kampaně Čisté oblečení (Clean Clothes Campaign) jsou jejich platy dvakrát až pětkrát nižší než je částka, kterou potřebují k uživení sebe a své domácnosti.
Neviditelná pracovní síla
Většina z nás neví, že výšivky nebo flitry na našem oblíbeném tričku vytvořila některá z pracovnic doma bez pracovní smlouvy a sociální ochrany. Ovšem 50 milionů jihoasijských žen z textilního odvětví pracuje z domova[1]. Tyto neviditelné pracovnice nemají žádné jistoty a jsou z celého odvětví nejhůře placené – vydělávají si v průměru o 40 % méně než pracovníci v továrně.
Práce na černo způsobuje, že je nechrání pracovní legislativa, jsou izolované od svého zaměstnavatele a od kolegů, chybí jim informace o svých právech. Je pro ně v podstatě nemožné navázat vztahy s odbory, které by je vyslyšely a prosazovaly jejich práva. Tato situace plná nejistot je důsledkem takzvané “fast fashion”, kdy je na textilní továrny vyvíjen tlak, aby vyráběly více a více produktů za extrémně nízké ceny, zatímco módní značky maximalizují své zisky.
Vzhledem k rostoucí poptávce po udržitelné módě se některé módní značky zavázaly řešit lidská práva v rámci svých dodavatelských řetězců. Tyto dobrovolné aktivity však nemají šanci situaci změnit. Aby přestalo obětování práv pracovníků ve jménu zisku, je třeba urychleně schválit příslušnou legislativu.
Požadavek, aby společnosti respektovaly práva pracovnic
Evropská komise 23. února 2022 přijala návrh na směrnici o kontrole korporátní udržitelnosti. Nadnárodní korporace, které budou chtít prodávat své výrobky na unijním trhu, budou na základě této směrnice muset respektovat lidská práva a životní prostředí.
Více než 80 nevládních a odborových organizací (včetně Fairtrade International) ovšem kritizuje skutečnost, že tento návrh nebere ohled na nerovnost pohlaví. Ženy a dívky nesmí být opomenuty, a proto v Evropském parlamentu prosazujeme, aby pravidla kontroly brala v potaz i genderové otázky. Požadujeme, aby národní vlády přednesly tento vzkaz Evropské radě. Bez legislativy zohledňující tento fakt nebude možné odstraňovat diskriminaci, sexismus, sexuální obtěžování a platové nerovnosti a zlepšovat povědomí žen o jejich právech. Finální text směrnice musí brát v potaz genderové otázky v každé fázi procesu kontroly (identifikace rizik, monitoring opatření zavedených v rámci jejich zmírňování, přístup obětí ke spravedlnosti atd.).
______________________
