Fairtrade a COVID-19

(9. 12. 2020)

Fairtradoví středoameričtí pěstitelé, jejichž káva a kakao byly na začátku listopadu poškozeny hurikánem Eta, jsou vystaveni riziku dalších těžkých ztrát. V Nikaragui se nedávno zastavila poslední bouře, hurikán Iota, který donutil desítky tisíc lidí opustit jejich domovy. Hrozí, že další bouře způsobí další devastaci komunit.

Již hurikán Eta zapříčinil bleskové povodně a sesuvy půdy, které připravily o život desítky osob a způsobily rozsáhlé škody na domech a půdě a podle odhadů OSN postihly až 2,5 milionu Středoameričanů.

V důsledku hurikánu o síle stupně číslo 4 hlásí fairtradoví pěstitelé v regionu ztráty plodin a poškozenou infrastrukturu. Fairtrade je znepokojen tím, že škody způsobené ještě dalšími bouřemi zhorší situaci pěstitelů a jejich rodin. CLAC, síť malých fairtradových pěstitelů v Latinské Americe a Karibiku, hodnotí dopad nedávných hurikánů a popisuje situaci jako kritickou.

Xiomara J. Paredes, výkonná ředitelka sítě CLAC, uvedla: „Hurikány Iota a Eta způsobily vážné škody v infrastruktuře a v zemědělském sektoru ve Střední Americe, na jihu Mexika a Kolumbie. V síti CLAC v současné době posuzujeme výši škod. Víme, že u několika organizací fairtradových pěstitelů došlo k poškození úrody a budou potřebovat podporu. Intenzivní deště a záplavy zasáhly všechny země v regionu. Nejvíce postiženy však byly Honduras, Guatemala a Nikaragua. V těchto zemích je situace kritická.“

V Hondurasu, Guatemale, Nikaragui, Salvadoru a Kostarice hlásí fairtradoví pěstitelé ztráty kávových nebo kakaových plodin poškozených intenzivními srážkami, přívalovými povodněmi a vyvrácením stromů způsobených hurikánem Eta.

V Nikaragui odhaduje CLAC, že 30 % plodin kávy bylo zasaženo hurikánem Eta; kakaové plodiny v zemi byly rovněž těžce zasaženy. V Salvadoru ohrozil nepřetržitý déšť mezi sklizní 2019-2020 mezi 15 % a 20 % produkce kávy.

Vzhledem k tomu že sezóna hurikánů ještě neskončila, Fairtrade klade velký důraz na výběr fairtradového zboží při nákupu jako na důležitý zdroj příjmů pro tyto pěstitele. To je ještě důležitější v době, kdy mnozí z těchto pěstitelů již bojují s ekonomickými dopady pandemie Covid-19 a zápasí s dopady klimatické krize.

Změna klimatu totiž zvyšuje nepředvídatelnost, frekvenci a intenzitu bouří. Letošní atlantická hurikánová sezóna byla nejintenzivnější v historii s rekordním počtem bouří. Na zemědělské komunity dopadají nepřiměřeně důsledky klimatické krize: drobní zemědělci čelí rostoucím problémům způsobeným suchem, povodněmi a nepředvídatelně se měnícím počasím, jakož i vzniku nových škůdců.

Výběr produktů označených známkou Fairtrade je důležitý způsob, jak podpořit pěstitele v klimatickém boji. Ochrana životního prostředí je v systému Fairtrade hluboce zakořeněna a všechny výrobky nesoucí toto označení splňují náročné environmentální standardy.

(18. 11. 2020)

Fond pomohl od jara již tisícům farmářů a dělníků i jejich komunitám vypořádat se s bezprostředními následky krize.

Podle reportu Fairtrade Africa (FTA) byli největším příjemcem prostředků fondu pěstitelé květin, kteří obdrželi téměř 200 000 eur z celkové částky okolo 668 000 eur. FTA rozdělila prostředky z fondu 245 producentským organizacím a na následujících řádcích uvádíme jen několik z mnoha příkladů toho, jak byly použity.

• V družstvu Machakos Coffee Cooperative Union v Keni dostalo 60 000 farmářů z celkem 81 členských asociací roušky a prostředky na mytí rukou.
• Pěstitelé čaje z Kayonzy v Ugandě zorganizovali zdravotní školení a poskytly osobní ochranné prostředky 4556 pracovníkům podniku, pokryli dočasné platby dělníkům postaveným mimo službu a postarali se o zabezpečení potravin v oblasti.
• Producentská organizace ABOCFA, která má 900 členů, dodala mýdlo, dezinfekci rukou a roušky, a také základní potraviny, jako je rýže, olej a konzervy s rybami a rajčaty.

Více příběhů od našich afrických fairtradových pěstitelů naleznete zde

Pěstitelé spadající do sítě CLAC (Karibik, Latinská a Střední Amerika) využili 70 % z 460 000 eur z fondu na pomoc 117 družstvům. Odhaduje se, že prostředky z fondu zatím pomohly téměř 73 tisícům lidí v regionu.

• Peruánské družstvo APBOSMAN sdružující pěstitele banánů provedlo prvotní rychlotesty na skupině 44 dělníků a zaplatilo nákup dalších testů na covid-19 i osm teploměrů, aby bylo možné kontrolovat teplotu dělníků ve zpracovatelském závodě.
• Družstvo Cooperativa Central Cacao Aroma de Tocache v Peru použilo prostředky na zvýšení nákladů na komercializaci a přepravu kakaa z místních skladů družstev do hlavního skladu.
• V Nikaragui iniciovalo družstvo Cooperativa La Esmeralda informační plakátovou kampaň v okamžiku, kdy začala mít pandemie dopad na jejich zemi. Družstvo také poskytlo 233 společníkům, dělníkům a jejich rodinám čisticí a dezinfekční prostředky.

Zde najdete více příběhů o tom, jak se pěstitelé z oblasti CLAC vypořádávají s dopady pandemie covid-19.

V rámci sítě NAPP (pěstitelé asijsko-pacifické oblasti) byla většina prostředků z částky 761 000 eur rozdělena mezi pěstitele čaje a kávy. Následovali pěstitelé bylinek a koření, rýže a čerstvého ovoce. Z této pomoci mělo prospěch více než 262 000 lidí.

• Producent kávy Arinagata Cooperative v Indonésii pomohl překlenout chybějící příjmy farmářům a dělníkům.
• Společnost Talon Sports PVT LTD v Pákistánu, která vyrábí sportovní míče a oděvy, vybudovala u každé vstupní brány zařízení na mytí a dezinfekci, poskytla dělníkům roušky a postarala se o to, aby měli lidé povědomí o preventivních opatřeních proti onemocnění covid-19 a o fyzických odstupech. Dohromady prostředky pomohly 350 lidem.
• Družstvo Karmatera Cooperative v Indonésii použilo prostředky fondu na zajištění potravin pro producenty kokosového cukru. Nejprve družstvo dodalo potravinovou pomoc 360 členům družstva a komunity v 11 vesnicích. Každý člen obdržel balíček obsahující rýži, vejce, zeleninové nudle, kuchyňský olej a mléko. Družstvo distribuovalo 500 farmářům z centrální Jávy zeleninová semínka a igelitové pytle, aby posílilo lokální dodávky potravin.

Více osobních zkušeností našich pěstitelů v regionu NAPP naleznete zde.

Napříč Afrikou, asijsko-pacifickým regionem i americkým kontinentem patřilo ke klíčovým aktivitám následující: distribuce osobních ochranných pomůcek a základních potravin napříč producentskými sítěmi, testování, hygiena a osvěta ohledně prevence šíření viru, ochrana zdrojů, aby bylo možné zvládat zvyšující se výrobní náklady, dočasné vyplácení mezd zaměstnancům postaveným mimo službu – v některých regionech.

Další příklady pomoci naleznete zde.

(18. 11. 2020)

Organizace Fairtrade International v reakci na pandemii onemocnění covid-19 vyzvala bezprostředně v březnu členské organizace a partnery k přispění do dvou fondů na podporu pěstitelů. V rámci spojeného partnerství Fairtrade se sešlo pěstitelům v rámci financování obnovy téměř 400 milionů korun. Fairtrade Česko a Slovensko přispěla do podpůrného fondu částkou deset tisíc eur, tedy zhruba 270 tisíc korun.

• Fond pro podporu fairtradových pěstitelů bezprostředně pomohl pěstitelům postiženým pandemií covid-19
• V rámci Fairtrade partnerství se sešlo pěstitelům v rámci financování obnovy 400 milionů korun.
• Fairtrade prodlužuje možnost použít flexibilně fairtradový příplatek na pomoc v boji s covidem-19

Drobní pěstitelé se zasluhují téměř o 35 % celkové světové produkce potravin. Na tyto pěstitele masivně stále dopadá pandemie covidu-19. Drobní pěstitelé kávy v Indonésii hlásí pokles prodeje o 70 až 90 % v porovnání s prodejními smlouvami z minulého roku. Když na začátku roku udeřila první vlna pandemie, byla sklizeň čaje v Indii v plném proudu. U bavlny se podle Konference OSN o obchodu a rozvoji letos očekává globální pokles prodeje o 22 %. Světový potravinový program uvádí, že v Latinské Americe je kvůli ekonomické krizi, období hurikánů a pandemii covid-19 ohroženo 16 milionů lidé nedostatkem jídla.

„Aktuální krize dopadla na ekonomiku země jako celku včetně naší organizace,“ uvádí Sigfredo Benitez z fairtradového kávového družstva z El Salvadoru. „Museli jsme také některé dělníky poslat domů. S pomocí fairtradového příplatku jsme byli schopni doplatit jim zbývající výplaty.“

S Fairtrade International, národními organizacemi a sítěmi fairtradových pěstitelů se spojily Německé ministerstvo ekonomické spolupráce a rozvoje (BMZ), Švýcarský státní sekretariát pro ekonomické záležitosti (SECO), Britská kancelář pro země společenství národů a pro rozvoj (FCDO) a dalšími v rámci programu Fairtrade Partnerství. Sešlo se zde pěstitelům v rámci financování obnovy téměř 400 milionů korun.

Tyto finance jsou určeny na období dvou let a budou poskytnuty na různá krátkodobá i dlouhodobá opatření boje s dopady pandemie v Asii, Africe, Latinské Americe a v Karibiku.  Pomohou drobným pěstitelům zahájit a realizovat programy zaměřené na prevenci šíření onemocnění covid-19, zajištění potravin, zabezpečení a zvyšování příjmů prostřednictvím diverzifikovaného zaměření na různé plodiny a trhy, na boj s ohrožováním lidských práv v dodavatelském řetězci a na zlepšení digitálních technologií, aby byla možná obnova a v budoucnosti i obchodní odolnost.

Fond pro podporu fairtradových pěstitelů bezprostředně pomohl pěstitelům postiženým pandemií covid-19

Fond pomohl od jara již tisícům farmářů a dělníků i jejich komunitám vypořádat se s bezprostředními následky krize. Napříč Afrikou, asijsko-pacifickým regionem i americkým kontinentem patřilo ke klíčovým aktivitám následující: distribuce osobních ochranných pomůcek a základních potravin napříč producentskými sítěmi, testování, hygiena a osvěta ohledně prevence šíření viru, ochrana zdrojů, aby bylo možné zvládat zvyšující se výrobní náklady, dočasné vyplácení mezd zaměstnancům postaveným mimo službu – v některých regionech.

Fairtrade Česko a Slovensko přispělo do podpůrného fondu částkou deset tisíc eur, tedy zhruba 270 tisíc korun. „Jedná se o peníze, které pocházejí z licenčních poplatků za fairtradové zboží prodané v České republice a na Slovensku,“ vysvětluje Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko.

Další konkrétní příběhy pomoci z Fondu pro podporu fairtadových pěstitelů naleznete zde.

Fairtrade také prodlužuje možnost použít flexibilní příplatek na pomoc v boji s covidem-19

Od března umožnilo Fairtrade flexibilnější rozhodování o využití fairtradového příplatku a o jeho rozdělování. Jedná se o peníze na vzdělávání, rozvoj infrastruktury a hlavně zdravotní péči. Díky tomu mohli pěstitelé jednat rychleji a chránit zdraví a živobytí farmářů a dělníků i jejich komunit. Tento prvotní krok ke změně se týkal všech typů fairtradových pěstitelů – od malých pěstitelských družstev až po velké farmy s najímanou pracovní silou.  Pro organizace s najímanou pracovní silou Fairtrade tuto možnost v září prodloužilo. V praxi to znamená, že komise pro fairtradový příplatek vedené dělníky mohou i nadále rozdělit až 100 % příplatku v hotovosti.

(24. 8. 2020)

Pandemie onemocnění Covid-19 zasáhla prakticky celý svět. Co se týče přímo pěstitelů kávy, pandemie dopadla na různé oblasti různým způsobem a mění se ze dne na den. Zatímco v některých zemích se omezení pohybu pomalu uvolňují, v jiných se naopak zavádí.Globální ceny kávy jsou nyní silně proměnlivé vzhledem k nejistotě na trzích s komoditami. To vrhá pěstitele do značné nejistoty a ohrožuje zdroj jejich živobytí. V několika regionech s vysokou produkcí, jako je třeba Honduras nebo Peru (stav na konci července 2020 pozn. redakce), je zásadně omezen pohyb osob, což bude mít dopad na sklizeň, přepravu a zpracování kávy.

Latinská Amerika

Některá kávová družstva musela kvůli omezením přepravy zajistit sběr produkce podél cest – jednomu družstvu se takto podařilo přepravit 600 000 kg. V Brazílii a v Peru sklizeň nyní probíhá a pěstitelé hlásí problémy s nedostatkem pracovní síly.

Navzdory okolnostem zůstává poptávka po kávě vysoká – sklizeň ve střední Americe skončila ještě před tím, než region zasáhla pandemie a producenti nyní pracují jen se zlomkem pracovní síly, která se podílí na vývozu kávy. Přístavy jsou otevřené, takže je možné zboží odesílat. Pěstitelé v Hondurasu ale mají problémy s vnitrostátní přepravou kávy vzhledem k omezením pohybu a zvyšujícímu se počtu nakažených.

Afrika

Aktuálně panuje silná poptávka po keňské kávě a očekává se, že dodavatelské řetězce dopady pandemie teprve pocítí, protože aukce kávy v Nairobi jsou uzavřené vzhledem k omezením pohybu ve městě a zákaz vycházení od západu do východu slunce znesnadňuje vyzvedávání a doručování zboží. Naproti tomu z Tanzanie hlásí organizace Fairtrade Africa, že zde není žádná poptávka po starých zásobách a na sezónu 2020 ještě nebyly uzavřeny žádné smlouvy. Ruší se i objednávky a producenti se potýkají s prodleními způsobenými restrikcemi v cílových destinacích.

Z Ugandy hlásí zrušení smluv dvě kávová fairtradová družstva a pět dalších pilně pracuje na plnění objednávek. Problémem je i nedostatek zaměstnanců a výpadky v přepravě a panují zde obavy z vývoje během zbývajících 3 měsíců sklizně odrůdy Arabica. Etiopští pěstitelé hlásí, že sklizeň probíhá jako obvykle a mohou využívat bezplatných přístavních služeb v Džibuti, které na příští tři měsíce nabídla vláda. Ve Rwandě došlo v důsledku vládních opatření k uzavření některých továren, avšak pěstitelé v Burundi hlásí obvyklý provoz. Kromě dopadů onemocnění COVID-19 utrpěly regiony produkující kávu ve východní Africe i povodně a sesuvy půdy. Některým pěstitelům tyto přírodní pohromy poškodily úrodu a infrastrukturu.

Asie

Ceny komodit zde klesají a nejeví známky brzkého vzestupu. Celkově zde dopady pandemie zůstávají nepředvídatelné. V Indonésii obnovují trhy s kávou pomalu své obchodní aktivity a po uvolnění restrikcí se zlepšuje i logistika. Ovšem producenti i kupující čelí nedostatku hotovosti vzhledem k nižším objednávkám a narušení dodávek. Producenti nemají na výběr a musí sklizeň prodávat za nízké ceny, aby naplnili alespoň své základní životní potřeby.

Ve Vietnamu poklesl prodej fairtradové kávy o 20 % a cena běžné konvenční kávy pomalu klesá – pěstitelé na Centrální vysočině, která je nejvýznamnější oblastí pro pěstování kávy ve Vietnamu, prodávali začátkem května kilo kávy za 1,28 USD.

V Indii nesmí pěstitelé kávy v Kerale vycházet a kvůli vysokému počtu osob nakažených onemocněním COVID-19 jsou stále v „červené zóně“. Je zde omezena přeprava kávy a obchodování, avšak některým producentům se podařilo jejich kávu zpracovat již před zahájením restrikcí a mohli tak své zboží expedovat. Jiní skladují svou úrodu ve skladu a čekají na obnovení prací, aby bylo možné kávu zpracovávat a exportovat. Aby toho nebylo málo, potýkají se pěstitelé v Kerale v několika oblastech tohoto státu s hejny takzvaných „kávových sarančat“.

(5. 8. 2020)

Fairtrade podporuje keňské pracovníky a pracovnice v květinovém průmyslu od začátku krize související s pandemií covid-19. Pěstitelé zatím vyplatili více než 13 milionů korun z fairtradových příplatků za potravinové balíčky a hygienické potřeby, které pomohly 17 000 lidem.Dalších 5 milionů Kč z fairtradového podpůrného fondu pomohlo pořídit ústenky a dezinfekční prostředky. S postupným návratem prodejů do normálu usilují pěstitelé o to, aby jednotliví spotřebitelé i firmy kupovali fairtradové květiny a podpořili tím je i jejich rodiny. Úplné zotavení bude tomuto sektoru trvat minimálně rok.

Neplacená dovolená a méně pracovních hodin – nejvíce zasaženy jsou často ženy

„Pandemie onemocnění covid-19 tvrdě dopadla na keňský květinový průmysl,“ říká Gonzaga Mungai, manažer pro fairtradové květiny v Africe se sídlem v Nairobi. „Došlo k pozastavení letů a evropští obchodníci se zaměřovali na prodej základního zboží, takže odbyt na naše hlavní vývozní trhy téměř ustal.“ V dubnu se prodej propadl na 20 %, a přestože nyní stabilně stoupá (v květnu až na 65 %), odhaduje keňská rada pro květiny, že úplné zotavení bude tomuto sektoru trvat rok.

Fairtrade Africa odhaduje, že až 90 % všech pracovníků v květinovém průmyslu napříč východní Afrikou bylo zasaženo snížením platu, neplacenou dovolenou nebo ztrátou zaměstnání. V Keni má situace obzvláště závažný dopad, protože květinové odvětví zaměstnává 150 000 lidí přímo a odhadem až 2 miliony nepřímo.

Na ženy, které tvoří až polovinu této pracovní síly, tato krize dopadla nejvíce. Školy a jiná zařízení pro péči o děti jsou stále zavřené a mnoho žen si muselo vzít neplacenou dovolenou, aby mohly pečovat o své potomky. Jen velmi málo z nich má nějaké úspory, ze kterých mohou vyžít. Ceny potravin se razantně zvýšily a děti navíc nedostávají školní obědy, takže mohou mít problémy s nedostatkem jídla.

Fairtradový příplatek umožňuje rychle reagovat

Distribuce potravinových balíčků v Harvest Limited

Velké množství certifikovaných keňských květinových farem v tomto období zvládá podporovat své pracovníky a jejich rodiny díky fairtradovému příplatku (částce vyplácené navíc k ceně za zboží, o jejímž využití pracovníci rozhodují kolektivně) a díky tomu, že organizace Fairtrade umožnila větší flexibilitu využití tohoto příplatku, aby bylo možné co nejrychleji reagovat na dopady pandemie. Keňské květinové farmy od té doby využily více než 13 milionů korun z příplatku na potravinové balíčky a hygienické potřeby, jako jsou mýdla a dezinfekce, aby bylo chráněno zdraví pracovníků. Tyto balíčky pomohly více než 17 000 lidí včetně zaměstnanců postavených mimo službu a lidí z okolních komunit.

Jedním z nich je i Dorcas Naboke, 43letá pracovnice na květinové farmě Harves Limited, která se nachází na březích řeky Athi. „Když udeřila pandemie, hodně nás to zasáhlo. Přestali jsme vyvážet květiny, protože byly zrušené lety. Já sama jsem zůstala doma tři měsíce,“ vysvětluje. Výbor pro fairtradový příplatek – volený orgán sestávající z pracovníků, kteří rozhodují o použití příplatku – reagoval velmi rychle. Všech 373 pracovníků dostalo kupóny na nákup mouky, kuchyňského oleje, cukru, rýže a dalšího základního zboží. „Když mi zavolali, že si můžu pro kupón přijít, byla jsem nesmírně šťastná,“ pokračuje Dorcas, která má dvě děti a jedno vnouče. „Mohla jsem nakoupit pro sebe a pro rodinu. Když jsem přišla domů, mé děti byly hrozně šťastné, všichni jsme byli šťastní. Organizace Fairtrade mi opravdu pomohla.“

Dorcas Naboke z farmy Harvest Limited

Další podpora prostřednictvím fondu Fairtrade Producer Relief (Fondu pro podporu fairtradových pěstitelů)

Nařízení o omezení pohybu se v Keni nyní pomalu uvolňují, ačkoli počet nakažených nemocí covid-19 se stále zvyšuje. Správná hygiena je základem prevence šíření nákazy. Ovšem některé farmy se stále zotavují z propadu prodeje a zároveň čelí raketovému nárůstu nákladů na přepravu a jen těžko shání základní hygienické pomůcky, jako jsou ústenky a dezinfekce.

Fairtrade Africa zareagovala tak, že poskytla dalších více než 5 milionů korun na tyto základní hygienické potřeby, které byly distribuovány na 46 květinových farem. Prostředky pocházely z fondu Fairtrade COVID-19 Producer Relief (Fondu pro podporu fairtradových pěstitelů).

Prodej fairtradového zboží je nyní důležitější než kdy dříve

Prodej fairtradového zboží je klíčovým faktorem pro zotavení pěstitelů z krize nyní a k tomu být odolnější vůči budoucím krizím. Někteří pracovníci jsou stále na neplacené dovolené nebo mají zkrácenou pracovní dobu, takže mají problém zajistit své základní potřeby. Mnoho pěstitelů už své prostředky z příplatku utratilo a spoléhají na prodej fairtradového zboží, aby mohli dále financovat potravinové balíčky i existující projekty, jako jsou školní stipendia a polikliniky.

„Organizace Fairtrade je pro tisíce pracovníků v květinovém průmyslu během krize covid-19 záchranným lanem,“ uvádí Gonzaga Mungai. „Prosíme vás, abyste i nadále kupovali fairtradové květiny, aby pěstitelé mohli během tohoto náročného období dále podporovat své rodiny.

Fairtrade Česko a Slovensko v této souvislosti vítá nedávné kroky obchodních řetězců Lidl a Kaufland, které do svého sortimentu poprvé zařadily také fairtradové růže právě z Keni.

(10. 6. 2020)

Krize související s epidemií onemocnění covid-19 je pohromou také pro miliony dětí. Mimo jiné zvyšuje riziko využívání dětské práce. Fairtrade International u příležitosti Světového dne proti dětské práci (12. 6.) upozorňuje na faktory ohrožující prosperitu dětí a představuje způsoby, jak na tuto hrozbu reagovat.

Uzavření škol společně s omezením práce migrantů v důsledku uzavírání hranic znamenají, že chlapci i dívky, zejména v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, jsou více ohroženi dětskou prací. Pokud rodiče onemocní, na děti, obzvláště pak na dívky, může padnout větší zodpovědnost za zabezpečení živobytí rodiny.

Ekonomický propad znamená vyšší riziko dětské práce

Nejde ovšem jen o přechodnou záležitost. „Očekávaný dlouhodobý ekonomický propad způsobí, že se ještě více lidí propadne pod hranici chudoby, což s velkou pravděpodobností povede k většímu zneužívání dětské práce,“ říká Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko. V sektoru producentů kávy už se objevily návrhy na legislativní úpravy pro mladistvé zaměstnance (ve věku 16 a více), aby bylo jednodušší vypořádat se s jejich nedostatkem. Je velmi pravděpodobné, že tímto směrem se vydají i další sektory a země, což znehodnotí těžce vynaložení úsilí v boji proti dětské práci. Obzvláště ve venkovských oblastech pak bude kvůli liberálnějším zákonům a napjatým státním rozpočtům dětskou prací ohroženo ještě více dětí než dnes.

Organizace Fairtrade International na tyto výzvy reaguje mimo jiné tím, že založila Fond pro podporu fairtradových pěstitelů (Fairtrade Producer Relief Fund ). Z něj poskytuje fairtradovým družstvům prostředky na investice do bezpečnosti a ochrany živobytí pěstitelů a jejich rodin – nabízí například dočasné proplácení platů pracovníků, kteří dočasně přišli o práci, nebo nákladů na zdravotní péči. To pomáhá snížit riziko zapojení dětí do práce, aby se rodina dokázala uživit.  Fairtradová družstva také mohou flexibilněji použít fairtradový příplatek – například na bezprostřední náklady, které vyvstaly v souvislosti s epidemií onemocnění covid-19. V rodinách, kde byl jediným jídlem dětí školní oběd, jsou obzvláště důležité potravinové balíčky.

V budoucnu pak na zajištění dlouhodobých ekonomických intervencí budou využity prostředky nového Fondu pro zvyšování odolnosti fairtradových pěstitelů (FairtradeProducer Resilience Fund), z něhož budou financovány i speciální programy zabývající se dodržováním lidských práv, včetně práv dětí.

Řešení klíčových příčin: chudoba, vykořisťování a diskriminace

Dětská práce je zapříčiněna komplexem vzájemně souvisejících faktorů – chudobou, vykořisťováním a diskriminací. Není jistě náhoda, že v západní Africe, kde mnozí pěstitelé kakaa i v dnešní době vydělávají méně než 1,5 dolaru denně, je do práce na kakaových plantážích zapojeno přes 2 miliony dětí.

Fairtrade International věří, že nejlepším způsobem vymýcení extrémní chudoby je platit pěstitelům a dělníkům za jejich úrodu důstojnou cenu. „Důstojných příjmů se snažíme dosáhnout například nastavením důstojného příjmu, podporou kolektivního vyjednávání dohod a ochranou pěstitelů před fluktuací trhu prostřednictvím minimální fairtradové ceny. Standardy Fairtrade navíc zakazují veškeré formy násilí a diskriminace,“ vysvětluje Hana Malíková.

Fakta o dětské práci a boji proti ní

• Podle odhadů Mezinárodní organizace práce je dnes obětmi dětské práce 152 milionů chlapců a dívek mezi pátým a sedmnáctým rokem života, z toho 71 % pracuje v zemědělství. V Africe je obětí dětské práce každé páté dítě, tedy 72 milionů chlapců a děvčat.
• Dětská práce vede k tomu, že dětem se nedostane vzdělání – pracují na úkor školní docházky. Tím vzniká začarovaný kruh chudoby, děti přicházejí o šanci na lepší pracovní uplatnění a životní podmínky.
• Fairtrade dětskou i jakoukoliv nucenou práci přísně zakazuje. Přitom samozřejmě vnímá rozdíl mezi tím, když děti přispívají k chodu domácnosti – pomáhají rodičům například po škole nebo o prázdninách, jak je ostatně běžné i u nás (taková práce je označována jako „child work“), a tím, kdy děti pracují místo školní docházky a často v podmínkách, které neodpovídají jejich věku a schopnostem („child labour“). Taková práce, která dítěti brání ve vzdělání nebo narušuje jeho zdravý fyzický, duševní, morální nebo sociální vývoj, je ostatně zakázaná také mezinárodní Úmluvou o právech dítěte.
• Nejpalčivější je problém dětské práce zřejmě u pěstování kakaa. Zprávy o dětské práci na kakaových plantážích začaly pronikat na světlo v 90. letech 20. století. Tlak na potírání dětské práce od té doby roste a přinesl i některé hmatatelné úspěchy: vláda Pobřeží slonoviny, které je největším světovým producentem kakaa, například v roce 2015 schválila revidovaný zákoník práce, který zvýšil minimální pracovní věk ze 14 na 16 let a schválil zákon o povinné školní docházce do 16 let. Podle výzkumu chicagské univerzity pro americké ministerstvo práce z roku 2019 ale stále pracují jenom v Pobřeží slonoviny a v Ghaně v kakaovém průmyslu víc než 2 miliony dětí. Na plantážích nosí těžké náklady a pracují s mačetami.

(28. 5. 2020)

Organizace Fairtrade International v reakci na pandemii onemocnění covid-19 založila dva podpůrné fondy, jejichž cílem je přímá finanční pomoc fairtradovým pěstitelům a družstvům. Počáteční vklad těchto fondů činí v součtu 3,1 milionu eur (téměř 84 milionů korun). Tyto peníze jsou určeny jednak na pokrytí okamžitých potřeb pěstitelů, dělníků a jejich komunit na globálním Jihu, jednak k podpoře obnovy tamější ekonomiky.

„Na země globálního Jihu dopadá pandemie o to citelněji, že naprostá většina tamějších lidí nemá možnosti srovnatelné s našimi – opatřit si ochranné pomůcky, pracovat z domova, žít nějaký čas z úspor, získat podporu od státu v případě přerušení podnikání nebo ztráty zaměstnání,“ vysvětluje důvody pomoci Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko. „Narušení globálních dodavatelských řetězců, způsobené poklesem poptávky po surovinách pěstovaných na globálním Jihu, může vést k tomu, že miliony lidí v Africe, Asii a Latinské Americe budou prakticky ze dne na den uvrženi do naprosté chudoby.“

Fairtrade Česko a Slovensko přispěla do podpůrných fondů Fairtrade částkou deset tisíc eur, tedy zhruba 270 tisíc korun. „Jedná se o peníze, které pocházejí z licenčních poplatků za fairtradové zboží prodané v České republice a na Slovensku. Dá se tedy říci, že na tento obnos se složili všichni Češi a Slováci, kteří nakupují fairtradové zboží,“ říká Hana Malíková.

Fond nazvaný Fairtrade Producer Relief Fund (Fond pro podporu fairtradových pěstitelů) vznikl právě z příspěvků jednotlivých národních organizací Fairtrade International. Poskytl 2,1 milionu eur fairtradovým družstvům a plantážím s certifikací Fairtrade, které naléhavě potřebují investovat do bezpečnosti lidí a zabezpečení jejich základních potřeb. „Z těchto peněz tak mohou nakupovat například ústenky a základní ochranný a zdravotnický materiál, ale mohou ho použít také k dočasnému vyplácení mezd zaměstnanců na nucené dovolené, k nákupu potravinové pomoci nebo k budování pohotovostních zdravotnických zařízení,“ vysvětluje Hana Malíková.

Záměrem fondu Fairtrade Producer Resilience Fund (Fond pro zvyšování odolnosti fairtradových pěstitelů), který nyní disponuje částkou 1 milion eur, jsou ekonomické intervence, které mají pomoci obnovení stabilních a dlouhodobých obchodních vztahů, jež mohly být pandemií narušeny. Slouží tedy například k nákupu nových technologií, zvyšování výrobních kapacit či k investicím do marketingu fairtradové produkce a má producentům vypomoci s dlouhodobými potřebami, které se projeví, až nastane po pandemii covidu-19 návrat k běžnému životu.

„Smyslem existence systému Fairtrade je měnit způsob obchodování tak, aby byl udržitelný a aby pěstitelé a dělníci vydělávali dostatek peněz na důstojné živobytí. Uvědomujeme si ale, že v období krize musíme dělat ještě více, abychom ochránili zdraví, bezpečnost a budoucnost těch, díky jejichž práci si můžeme vychutnávat třeba kávu, čaj nebo čokoládu,“ říká k založení fondů Darío Soto Abril, ředitel Fairtrade International. „Tyto fondy pochopitelně nemůžou zcela pokrýt potřeby všech producentů ovlivněných aktuální pandemií, a proto pokračujeme ve vyhledávání dalších zdrojů financování v rámci systému Fairtrade i mezi našimi partnery.“

Přestože podpůrné fondy cílí na okamžité potřeby, je jasné, že probíhající pandemie bude mít extrémní dopad na globální dodavatelské řetězce a celosvětový obchod, přičemž tento dopad bude citelný až v následujícím období sadby/sklizně. Fairtrade International proto uvítá příspěvky do fondu Producer Resilience Fund od obchodníků, firem, nevládních organizací i vládních orgánů. Prostředky z obou fondů budou proporcionálně rozděleny mezi tři regionální sítě Fairtrade producentů (Afrika, Asie&Pacifik, Latinská Amerika). Každá producentská síť bude spravovat a řídit distribuci, monitorování a dopad prostředků z fondů na producentské organizace s Fairtrade certifikací, a to přímo na frontové linii boje s koronavirovou krizí.

O konkrétních dopadech pandemie na pěstitele na globálním Jihu se můžete dočíst více např. zde.

(27. 4. 2020)

Světová banka předpovídá, že v Latinské Americe a Karibiku nastane recese a HDP se v roce 2020 v tomto regionu propadne o 5,3 %. Dojde také k propadu cen primárních produktů, narušení dodavatelských řetězců a zhoršení globální finanční kondice. Export ve většině zemí a u většiny produktů pokračuje, ale je pomalejší vzhledem k procesním požadavkům a dostupnosti kontejnerů a místní přepravy. Přesun produktů z jednoho regionu do druhého je v některých zemích kvůli omezení pohybu náročnější. Nejpostiženější jsou v současné době producenti květin, kde v Ekvádoru zaznamenali odstávky.

Situace pěstitelů:

Káva

• Poptávka po kávě zůstává vysoká, ovšem v mnoha zemích jsou problémy s expedicí. Už nyní se projevuje nedostatek přepravních kontejnerů a prioritou je expedice čerstvých potravin. V jihoamerických zemích právě začíná sklizeň. Kvůli nezbytným odstupům pracovníků smí na jednotlivých směnách pracovat méně lidí a zkracuje se pracovní doba, aby se chránilo zdraví dělníků a pěstitelů kávy.

Kakao

• Pro mnoho zemí je teď výzvou sklizeň kakaa a údržba farem. Produkce kakaa zůstává v mnoha zemích beze změn, přestože jsou vzhledem k omezení pohybu v některých zemích obtíže s dopravou pracovní síly na plantáže, kde má probíhat sběr.

Cukr

• Kvůli karanténě nemají organizace drobných pěstitelů v některých zemích k dispozici technickou podporu. Smlouvy uzavřené na začátku roku jsou stále platné, ale nedochází k uzavírání nových kontraktů. Export pokračuje, ale velmi pomalu.

Banány

• Logistické problémy se vyskytují v Ekvádoru, Kolumbii, Dominikánské republice, Peru a Panamě, ale produkce zde pokračuje. Na plantážích a ve zpracovatelských zařízeních působí méně pracovníků kvůli nutnému dodržování odstupu, což zvyšuje výrobní náklady. Pěstování banánů je považováno za zásadní aktivitu místních trhů a ekonomik. Proto platí pro pěstitele banánů v mnoha zemích speciální podmínky, aby mohli pracovníci docházet na plantáže a do výrobních organizací a nemusel se v nich zastavit provoz. Ceny na trhu neklesají.

Med

• Ačkoli se na začátku roku cena medu na mezinárodním trhu vzpamatovala, v tomto okamžiku jsou prodeje zastavené a očekává se, co se stane s poptávkou a s cenami. V regionech platí omezení pohybu i v přístupu na pole, kde jsou umístěny úly.

Květiny

• Tento sektor je velmi zasažen, protože květiny se neprodávají a pro zaměstnance, kterým byla nařízena dovolená, neexistuje jistota udržení zaměstnání. Tržby jsou zde zasaženy proto, že v Evropě je přísně omezen dovoz květin. Plantáže růží už nyní hlásí výrazné celkové snížení tržeb.

Quinoa

• Aktuálně je sklizeno okolo 60 % této plodiny a sklizeň dále omezeně pokračuje.

Čerstvé ovoce

• Sklizeň se zatím navzdory drobnému snížení dodávek ovoce nezastavila. Výnosy ze sklizně 2020/2021 mohou spadnout v porovnání s předchozí sezónou přibližně o 35 % kvůli klimatickým změnám.

Víno

• Vinice trpí sníženou dostupností pracovní síly podílející se na sklizni. V Chile a Argentině nedochází k propouštění zaměstnanců jen díky zásahům vlády.

Vlády téměř všech zemí Latinské Ameriky a Karibiku zavedly přísná opatření s cílem zabránit šíření nákazy, zakázaly veškeré akce s hromadnou účastí, nařídily karantény, omezily pohyb obyvatel, povoleny jsou jen nezbytně nutné aktivity. K dalším opatřením patří uzavření hranic nebo zákaz vycházení. Speciální opatření v Latinské Americe a Karibiku funguje už přes 30 dní a vlády ve většině zemí se rozhodly prodloužit zákaz vycházení a karanténu na dalších 15 až 30 dní.

Ekonomické prognózy

Světová banka a Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) vydaly zprávy, podle kterých bude mít krize způsobená onemocněním covid-19 na tento region zásadní dopad, protože preventivní opatření mají za následek zastavení hlavních ekonomických aktivit ve většině zemí.

Světová banka předpovídá, že v Latinské Americe a Karibiku nastane recese a HDP se v roce 2020 v tomto regionu propadne o 5,3 %. Dojde k propadu příjmů generovaných odvětvími, jako je turismus, služby, obchod a doprava, ale i k omezení zasílaných plateb. To bude pro ekonomiky v regionu velmi citelné.

ECLAC předpovídá snížení exportu v důsledku nižší ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů Latinské Ameriky a Karibiku (Spojené státy, Evropa a Čína). Dojde také k propadu cen primárních produktů, narušení dodavatelských řetězců a zhoršení globální finanční kondice, což bude mít dopad na ekonomiky v Latinské Americe a Karibiku.

Negativní dopad na ekonomiky v regionu bude mít i propouštění zaměstnanců. Dočasné uzavření firem a útlum aktivit ovlivní příjmy drobných, malých i středních podniků, které budou nuceny propustit své zaměstnance nebo skončit. Malé podniky generují v regionu okolo 47 % pracovních pozic. Kromě toho je zde velké množství lidí, kteří pracují v šedé ekonomice a nevztahuje se na ně žádná sociální ochrana.

Situace fairtradových organizací

Většina fairtradových organizací v Latinské Americe zavedla preventivní opatření vyhlášená vládami konkrétních zemí a pracují s menším počtem zaměstnanců a střídají se v produkci a přípravě produktů na export. Administrativní pracovníci pracují na dálku.

Export ve většině zemí a u většiny produktů pokračuje, ale je pomalejší vzhledem k procesním požadavkům a dostupnosti kontejnerů a místní přepravy. Přesun produktů z jednoho regionu do druhého je v některých zemích kvůli omezení pohybu náročnější. Nejpostiženější jsou v současné době producenti květin, kde v Ekvádoru zaznamenali odstávky produkce.

Využití fairtradového příplatku

V uplynulých týdnech mnohé organizace s certifikací Fairtrade využily část fairtradového příplatku na nákup potravin pro své členy a na pomoc ohrožené části svých komunit. Někteří použili zdroje na finanční výpomoc starším lidem nebo ohroženým skupinám, které vzhledem k pandemii nemohou pracovat.

Fairtrade poskytuje dary na posílení zdravotních systémů. V Kolumbii se spojily korporace obchodující s banány a vybudovaly v regionu Uraba diagnostické centrum pro onemocnění covid-19 a poskytly zdravotnickým institucím zdravotnický materiál.

Fairtradová síť CLAC radí, jak využít příplatku k překonání krize i ze střednědobého a dlouhodobého hlediska, protože podle předpovědí bude mít na region významný ekonomický dopad.

Situace pěstitelů – podrobněji

Káva

Na práci na polích se vztahují omezení, avšak mnozí dělníci pokračují ve své práci. Administrativní pracovníci pracují na dálku a na farmách a ve zpracovatelských centrech je méně pracovníků a sběr kávy je omezen. Jednou z výzev je skutečnost, že producentům nyní nelze poskytnout technickou pomoc, protože na farmy a do zpracovatelských závodů nemohou technici.

Poptávka po kávě zůstává vysoká, ovšem v mnoha zemích jsou problémy s expedicí. Už nyní se projevuje nedostatek kontejnerů a prioritou je expedice čerstvých potravin. Omezená je také práce vládních orgánů, takže exportní procesy jsou pomalejší.

Producentské organizace očekávají, že nebudou rušit smlouvy se zaměstnanci. Jedním z opatření, které se ze střednědobého a krátkodobého hlediska zvažuje, je použití fairtradového příplatku jako úspor pro vyplácení mezd v následujících měsících.

V jihoamerických zemích právě začíná sklizeň a producenti budou spolupracovat s místními sběrači, které lze přepravit na kávové farmy. Kvůli nezbytným odstupům pracovníků smí na jednotlivých směnách pracovat méně lidí a zkracuje se pracovní doba, aby se chránilo zdraví dělníků a pěstitelů kávy. Zvýší se tak výrobní náklady.

Na druhou stranu ve středoamerických zemích skončila sklizeň pro cyklus 2019/2020 a pěstitelé se zaměřují na údržbu kávových farem a jejich přípravu na další pěstební cyklus.

Organizace drobných pěstitelů už svou kávu prodali a nehlásí žádné rušení smluv. Dodávky se uskutečňují dle plánů dohodnutých mezi organizacemi a kupujícími. Ceny aktuálně vykazují rostoucí trend, ovšem trh je extrémně nestabilní, což pro organizace drobných pěstitelů představuje vysoké riziko.

Kakao

Produkce kakaa zůstává v mnoha zemích beze změn, přestože jsou vzhledem k omezení pohybu v některých zemích obtíže s dopravením pracovní síly na pole, kde má probíhat sběr. V rámci preventivních opatření také na plantážích a ve zpracovatelských centrech pracuje méně lidí a někteří pracují na dálku. V některých zemích byly kvůli klimatickým změnám výnosy kakaa nižší nebo ne tak dobré jako v minulých letech.

V oblasti komercializace kakaa probíhají procesy jako obvykle. Avšak několik zemí se potýká se zpožďováním objednávek, překážkami v exportu v přístavech a s uzavřením celnic. V několika případech došlo vzhledem ke zpožděním způsobeným klimatickými změnami ke zrušení objednávek. Je důležité zmínit, že došlo k navýšení poptávky po objemu kakaa, obzvláště pak u fairtradového.

V zemích andského regionu (Ekvádor a Peru), a také v Dominikánské republice sklizeň teprve začíná. Jednou z výzev je v Dominikánské republice omezení pohybu, kvůli kterému může na sklizni pracovat méně dělníků, ale neočekává se v souvislosti s tím zpoždění sklizně. V Kolumbii, Kostarice, Panamě a Nikaragui už sklizeň skončila a pro mnohé organizace drobných pěstitelů byla letošní úroda dobrá. Pro mnoho zemí je teď výzvou shromáždění kakaa a údržba farem.

Přestože byly ceny kakaa minulý týden pod minimem, poptávka i ceny už stouply. Stojí za zmínku, že poptávka po fairtradovém kakau je stabilní, a proto ceny zůstávají vysoké a my doufáme, že takto to bude pokračovat i v příštích týdnech. V regionu Latinské Ameriky a Karibiku došlo před krizí spojenou s pandemií covid-19 k poklesu cen a poptávky, ale situace se v posledních dnech zlepšila, protože toto odvětví předpokládá, že v následujících měsících bude komodita méně dostupná, a vytváří si zásoby. Obecně jsme zatím nezaznamenali žádný negativní dopad na tento produkt.

Cukr

Všechny pěstitelské země mají celkové nebo částečné omezení pohybu. To má zásadní dopad, protože pěstitelé nemohou zpracovávat cukrovou třtinu.

Kvůli karanténě nemají organizace drobných pěstitelů v některých zemích k dispozici technickou podporu. Smlouvy uzavřené na začátku roku jsou stále platné, ale nedochází k novým prodejům. Proces exportu pokračuje, ale velmi pomalu.

V andském regionu produkují organizace drobných pěstitelů panelu (sladkou šťávu z cukrové třtiny)  po celý rok. Aktuálně je sklizeno 25 % z odhadovaných 10 tisíc metrických tun panely. V dubnu ovšem všechny obchody ustaly. Nemožnost zpracovat cukrovou třtinu způsobuje prodlevy v zemědělském kalendáři, a je proto možné, že pěstitelé nebudou schopni splnit dodávky panely na místní a externí trhy.

Ve Střední Americe organizace drobných producentů sklidily 80 % z odhadovaných 110 metrických tun cukru. Organizace drobných producentů cukru v El Salvadoru a Kostarice dokončují sklizeň, což dodává trhu důvěru. Ovšem organizace drobných pěstitelů se musí vyrovnat s omezeným počtem pracovníků na sklizeň třtiny, což zvyšuje výrobní náklady.

V oblasti Karibiku dokončily organizace 45 % sklizně. V Belize je zpožděná a organizace drobných pěstitelů zde dosud sklidily 40 % úrody. Kubánské a jamajské organizace drobných pěstitelů již sklidily.

Referenční ceny pro bílý a surový cukr jako komoditu zkolabovaly. V Paraguayi se pěstují pouze bio plodiny, takže je maloobchodní ceny neovlivňují, ačkoli pěstitelé jsou v nejistotě, protože není stanovená minimální cena za cukr. Organizace drobných pěstitelů panely mají ohledně vývoje trhu příznivá očekávání.

Banány

Na plantážích a ve zpracovatelských zařízeních působí méně pracovníků kvůli nutnému dodržování vzdáleností, což zvyšuje výrobní náklady. Pěstování banánů je považováno za zásadní aktivitu místních trhů a ekonomik. Proto platí pro pěstitele banánů v mnoha zemích speciální podmínky, aby mohli pracovníci docházet na farmy a do výrobních organizací a nemusel se v nich zastavit provoz. V balírnách producenti oddělují jednotlivé zaměstnance plastovými závěsy, požadují po nich nošení ústenek a dodržování dalších preventivních opatření.

Většina přístavů funguje normálně, ale vzhledem k preventivním opatřením mají kratší pracovní dobu. Pěstitelé ale mají obtíže se zasíláním plodin do přístavu Guayaquil, protože toto město se stalo epicentrem pandemie v Ekvádoru a je zde k dispozici minimum dopravních prostředků a personálu k přepravě banánů. Logistické problémy se vyskytují i v Kolumbii, Dominikánské republice, Peru a Panamě, ale produkce zde pokračuje.

V prvních týdnech došlo ke zvýšené poptávce vzhledem k nouzovému stavu a předpovědím vyšších dodávek pro případ karantény.

Produkce je plynulá s objemy pod běžným průměrem pro toto roční období vzhledem ke klimatickým podmínkám, kdy se 40–50 % produkce realizuje v první polovině roku.

Ceny na trhu se drží, zvyšují se ceny u jiných než fairtradových banánů vzhledem ke zvýšení poptávky v předchozích týdnech. Očekává se, že ceny zůstanou stabilní.

Protože je k dispozici méně pracovníků, musí každý týden odpracovat hodiny navíc, což zvyšuje náklady. Ty se pohybují od 0,50 do 1,00 dolaru za krabici a odhaduje se, že tento stav bude trvat 13 týdnů (od března do května).

Med

V oblasti včelařství je v Jižní a Střední Americe situace ohledně vládních nařízení obdobná. V obou případech platí omezení pohybu při přístupu na pole, kde jsou umístěny úly. V některých zemích chovatelé ještě med stáčejí, takže výrobek se ještě neprodává.

Ve středoamerickém regionu v Guatemale, Nikaragui a v Mexiku sklizeň medu právě začíná a vzhledem k omezením pohybu chovatelů se ho očekává menší množství. V jihoamerickém regionu už sklizeň pokročila nebo končí.

Ačkoli se na začátku roku mezinárodní cena vzpamatovala, v tomto okamžiku obchodování stojí a očekává se, co se stane s poptávkou a s cenami.

Aktuální scénář předpokládá ekonomickou krizi a stále není jasné, jak se budou spotřebitelé chovat. Pozitivní skutečností je, že med je obvyklou součástí stravování evropských spotřebitelů a zapadá do „zdravého a přírodního“ konceptu stravy, což pomůže udržet poptávku i v dobách recese nebo nízké kupní síly.

Květiny

Tento sektor je velmi zasažen, protože květiny se neprodávají a pro zaměstnance, kterým byla nařízena dovolená, neexistuje jistota udržení zaměstnání. Tržby jsou zde zasaženy proto, že v Evropě je přísně omezen dovoz květin. Plantáže růží už nyní hlásí výrazné celkové snížení tržeb. Jedna z plantáží již začala propouštět své pracovníky.

Quinoa

Aktuálně je sklizeno okolo 60 % této plodiny a sklizeň dále pokračuje. Vzhledem ke karanténě čelí producenti v Bolívii a Peru problémům se zásobováním potravinami. Kromě toho čelí nedostatku hotovosti, protože kvůli omezení pohybu nemohou svou plodinu prodávat. Místní ceny jsou velmi nízké a producenti doufají, že se jim quinou podaří prodat prostřednictvím systému Fairtrade.

Čerstvé ovoce

Organizace drobných pěstitelů zabývajících se ovocem a ovocnými šťávami jsou postiženy omezením pohybu pracovníků kvůli karanténě. Poptávka po čerstvých potravinách zůstává stabilní, ačkoli nelze odhadnout, jak dlouho tato situace potrvá.

Aktuálně probíhá sklizeň normálně, pouze s drobným zpožděním, protože karanténa neumožňuje pohyb některých pracovníků. Sklizeň se zatím navzdory drobnému snížení dodávky ovoce nezastavila. Výnosy ze sklizně 2020/2021 mohou spadnout v porovnání s předchozí sezónou přibližně o 35 % kvůli klimatickým změnám.

Pěstitelé papáji v Brazílii čelí obtížím souvisejícím s tím, že není možné ovoce expedovat kvůli omezené letecké přepravě.

Ceny čerstvého ovoce a ovocných šťáv mají tendenci klesat kvůli tomu, že je nyní vyšší poptávka po běžném ovoci než po bio ovoci.

Víno

Přístavy fungují normálně, stejně tak dálnice a jiné služby pozemní přepravy a expedice probíhá včas. V Chile nedochází vzhledem k zásahům vlády k propouštění zaměstnanců. V Argentině je situace podobná: vláda prodloužila nucené volno na 60 dní.

Vinice trpí sníženou dostupností pracovní síly podílející se na sklizni (lidé nad 60 let a rizikové skupiny musí zůstat doma). V Argentině je sklizeň v pokročilé fázi a očekává se, že se podaří ji dokončit ještě před špičkou pandemie.

Kupující žádají o snížení cen. Organizace zvýšily hygienická opatření a používají osobní ochranné pomůcky a administrativní pracovníci pracují na dálku.

Situace migrantů v regionu

Populace migrantů je koronavirovou pandemií obzvláště ohrožena. Mnozí migranti z Latinské Ameriky a Karibiku jsou ve Spojených státech a stali se jednou z nejohroženějších skupin, protože ze strachu z deportace nevyhledávají lékařskou pomoc. Kromě toho jsou na cestě přes Mexiko stovky migrantů, kteří se snaží dostat do Spojených států a nachází se ve velmi nepříznivých podmínkách.

Haitští migranti pracující v Dominikánské republice nemohou zpět na Haiti, protože od 18. března jsou uzavřené hranice. Migranti pracující ve venkovských oblastech přežívají díky solidaritě lidí, protože vzhledem k tomu, že nemají doklady, nemohou se ucházet o pomoc, kterou vláda poskytuje nejchudším rodinám.

Fairtrade certifikované organizace v Dominikánské republice zavedly preventivní opatření pro dělníky z řad migrantům a poskytují jim i potravinové dary. V Síti organizací zastupující Fairtrade organizace v Latinské Americe CLAC vytváří informační materiály v kreolštině, které budou distribuovány na banánových a kakaových plantážích.

Nikaragujci v Kostarice jsou také touto situací ohrožení a v posledních několika týdnech se okolo 20 tisíc z nich vrátilo do Nikaragui.

Více informací na http://clac-comerciojusto.org/en/2020/04/update-on-the-effects-of-covid-19-in-latin-america-and-the-caribbean/

(22. 4. 2020)

Podle OSN by pod hranici chudoby v důsledku ekonomických dopadů pandemie mohlo spadnout přes půl miliardy lidí. Fairtrade International proto vyzývá představitele dvaceti největších ekonomik světa, aby v průběhu této mimořádné situace podpořili pěstitele z globálního Jihu jak ekonomicky, ale i podporou tamějších zdravotních systémů.

Narušení globálních dodavatelských řetězců má přímo dopad i na pěstitele zapojené do systému Fairtrade. Pokud nebudou fairtradové pěstitelské organizace schopny kvůli kolapsu světové ekonomiky prodat své produkty, hrozí jim jen na fairtradovém příplatku ztráty okolo 380 milionů dolarů ročně.

Představitelé národních organizací Fairtrade International z celého světa napsali dopis předsedovi skupiny zemí G20, kterým je král a premiér Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz. Žádají ho, aby vyzval lídry zemí G20 k pomoci při ochraně pěstitelů a dělníků v rozvojových zemích, které nejhůře zasáhla krize související s onemocněním covid-19.

Drobným pěstitelům, včetně těch fairtradových, i lidem pracujícím na jejich farmách, které dodávají potraviny a oděvy globálním dodavatelským řetězcům, hrozí vysoké riziko chudoby a vysoká úmrtnost na onemocnění covid-19.

„Máme vážné obavy z dopadů viru na farmáře a dělníky napříč celým rozvojovým světem, včetně těch, kteří produkují potraviny a další zboží, na němž jsou země skupiny G20 závislé. Je nutné přijít urychleně s humanitárními opatřeními na ochranu zdraví a životů lidí a zároveň podpořit ekonomická opatření, aby nebyly přerušeny příjmy zajišťující lidem živobytí,“ říká Dario Soto Abril, výkonný ředitel Fairtrade International.

Podle předpovědí Univerzity OSN by mohlo vlivem této krize spadnout pod hranici chudoby více než půl miliardy lidí. Farmáři a dělníci, se kterými Fairtrade spolupracuje, jsou už dnes jedněmi z nejchudších lidí žijících v komunitách se slabou nebo zcela chybějící záchytnou sítí, bez odpovídající zdravotní péče a bezpečných zdrojů vody a dezinfekce. Hrozí jim proto hlad a podvýživa.

Organizace varuje, že krize narušuje globální dodavatelské řetězce. Omezení pohybu v importujících zemích jsou sice nezbytná pro zachování veřejné bezpečnosti, v důsledku ale způsobují rychlý a závažný pokles objednávek v některých dodavatelských řetězcích. To vede k vysoké míře propouštění zaměstnanců a ztrátám příjmů v nejohroženějších skupinách. Pokud těmto lidem nebude poskytnuta rychlá podpora, významně to zvýší míru chudoby.

„Například v Keni už přišly o práci desítky tisíc dělníků v květinářském odvětví a neexistují zde žádná jiná volná pracovní místa. Vzrůstají obavy ohledně dlouhodobé finanční stability květinových farem,“ říká Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko, a uvádí příklady dalších problémů ze zemí globálního Jihu: „Podobná situace je v Ekvádoru, kde firmy kvůli nízkým tržbám poslaly pracovníky v květinářském odvětví na nucenou dovolenou nebo neplacené volno. Už tak nízké výkupní ceny čaje v Indii a na Srí Lance se kvůli nízké poptávce propadly o téměř 40 %.“

Celosvětové tržby za fairtradové produkty činí ročně okolo 9 miliard dolarů. Kromě ztráty tržeb hrozí pěstitelům v případě, že poklesne poptávka po jejich produkci, také ztráta takzvaného fairtradového příplatku, a to kolem 380 milionů dolarů ročně. I v případě, že se poptávka po dovozu obnoví, samy země globálního Jihu už začaly nebo pravděpodobně začnou omezovat pohyb lidí a zavádět další opatření, což prohloubí úbytek pracovních míst i ztráty příjmů, pokud nebude pěstitelům a dělníkům poskytnuta speciální pomoc.

„Apelujeme na lídry zemí G20, aby na tuto krizi v nízkopříjmových zemích adekvátně zareagovali ve všech pěti oblastech, kde je potřeba konat. Hnutí fair trade podporuje celkem zhruba 10 milionů lidí a jsme připraveni zapojit se jako partneři do aktivit, které povedou k minimalizaci dopadu této krize na nejchudší a nejohroženější komunity na světě,“ říká Dario Soto Abril a dodává: „Tím, že v průběhu této mimořádné situace podpoříme pěstitele z globálního Jihu jak ekonomicky, ale i podporou tamějších zdravotních systémů, podpoříme i potravinovou bezpečnost zemí G20 během koronavirové krize i po ní. Zajištění odolnosti a udržitelnosti globálních dodavatelských řetězců je nyní více než kdy dříve společným zájmem jak pěstitelů z rozvojových zemí, tak skupiny G20.“

Fairtrade International navrhla pět oblastí, v nichž by se země G20 měly angažovat, a to včetně konkrétních opatření. Jedná se o ochranu zaměstnání a živobytí, zajištění ochranných pomůcek, posílení zdravotní péče v zemích globálního Jihu, ale i o širší ekonomická opatření, jako je přímá finanční pomoc zdravotnickým a sociálním systémům těchto zemí nebo to, aby Mezinárodní měnový fond vyčlenil na boj s následky pandemie až 600 miliard dolarů. Fairtrade International rovněž navrhuje, aby byl chod narušené globální ekonomiky postupně obnovován spravedlivým způsobem, který přetvoří dodavatelské řetězce. Navázání pobídkových balíčků na cíle udržitelnosti a obzvláště na vybudování spravedlivých dodavatelských řetězců, které posílí postavení lidí pomocí důstojných příjmů, podpoří podle Fairtrade International odolnost producentů a dělníků vůči budoucím krizím.

Pět akčních bodů Fairtrade tvoří:

1) Ochrana zaměstnání a živobytí

• Přestože jsou omezení pohybu a další restrikce nezbytné pro ochranu veřejného zdraví, zvyšují významně riziko ztráty zaměstnání nebo příjmů farmářů, pokud jim a jejich pracovníkům nebude v této situaci poskytnuta podpora.
• Mnohé nízkopříjmové země, v nichž Fairtrade působí, mají slabou nebo neexistující záchytnou síť a ztráta příjmů zde má za následek prohloubení chudoby a hladovění.
• Vyzýváme proto vlády zemí G20, aby spolupracovaly s vládami v zemích původu i s obchodníky a prodejci na zavedení nucených placených dovolených v rámci dodavatelských řetězců, které importují potraviny a zboží z nízkopříjmových zemí, a zaměřily se hlavně na pěstitele a dělníky nejvíce ohrožené chudobou a hladem.
• Programy nucených dovolených mohou být zafinancovány prostřednictvím kombinace různých mechanismů, například:
  • dárcovskou podporou Světové banky a rozvojových agentur
  • závazky prodejců a výrobců zaslat platby předem, uzavřít předběžné smlouvy pro zajištění dodavatelských řetězců nebo poskytnout splátkové prázdniny
  • platební prázdniny pro placení DPH a daně z příjmu pro dělníky platící daně
  • půjčky pro organizace drobných producentů nebo závazky maloobchodníků a výkupců k předběžným smlouvám, splátkové prázdniny pro výkupce, kteří odebírají od producentů
• V některých případech je potřeba alespoň minimální počet pracovníků k udržení chodu farmy a k ochraně produktivní základny a budoucích prodejů producentů. Například pro 44 květinových farem, se kterými organizace Fairtrade spolupracuje v Keni, jsou náklady na takovéto udržení v chodu za 3 měsíce okolo 2,8 milionů eur.
• Farmáři a dělníci musí mít k dispozici přinejmenším adekvátní zásoby potravin a základního vybavení. Například poskytnutí dostatku potravin dělníkům na všech fairtradových květinových farmách v Keni by za 3 měsíce stálo 270 000 eur.

2) Osobní ochranné pomůcky

• Tam, kde vlády nízkopříjmových zemí nedoporučují omezení pohybu na farmách a plantážích, musí být pěstitelům a dělníkům poskytnuty adekvátní osobní ochranné pomůcky pro prevenci a jednotliví farmáři a dělníci musí dodržovat dostatečnou vzdálenost od ostatních.
• Tam, kde je nezbytný minimální počet pracovníků k udržení ekonomické životaschopnosti farem a plantáží, musí být farmáři a dělníci vybaveni adekvátními osobními ochrannými prostředky. Například vybavit takto 40 000 zaměstnanců na fairtradových květinových farmách v Keni by stálo 5 milionů eur.
• Apelujeme na vlády zemí G20, aby spolupracovaly s prodejci a výkupci a pomohly zajistit tyto osobní ochranné pomůcky a proškolení.

3) Podpora posílení zdravotní péče

• Odhad vysoké školy Imperial College London uvádí, že v Asii zemře v důsledku pandemie 900 000 lidí, v Africe 300 000 a v Latinské Americe a Karibiku 160 000 lidí.
• Rozvojovým zemím by měla být poskytnuta pomoc na posílení systému veřejné zdravotní péče, a to včetně opatření na prevenci tohoto onemocnění a zamezení jeho šíření.
• Taková podpora by se měla obzvláště zaměřit na ohrožené komunity ve venkovských i městských oblastech.

4) Širší ekonomická opatření

• Podporujeme společnou výzvu prezidentů, premiérů a mezinárodních nevládních organizací včetně Oxfam a Save the Childern, aby skupina G20 koordinovala globální reakci na krizi okolo onemocnění covid-19.
• Podporujeme jejich výzvu, aby bylo vyčleněno 150 miliard dolarů na pomoc zdravotnictví, sociálním záchytným sítím a dalším oblastem v rozvojových zemích a aby MMF vyčlenil 500–600 miliard dolarů na mimořádná opatření související s bojem proti pandemii a jejím důsledkům.
• Dále podporujeme výzvu za zrušení dluhů nízkopříjmových zemí, z nichž mnoho spoléhá na výnosy z exportu, které ovšem vzhledem k této krizi poklesly.
• Aby se zajistil kontinuální tok produkce z rozvojových zemí, naléhavě vyzýváme země G20, aby zachovaly existující obchodní ujednání s rozvojovými zeměmi a podnikly kroky ke zmírnění narušení obchodování – včetně prevence zkažení potravin – způsobeného uzavřením hranic a zdržením vlivem celních úkonů.

5) Udržitelnost

• Ačkoli je ochrana zaměstnání a životů z krátkodobého hlediska tou nejakutnější otázkou, žádáme naléhavě lídry G20 k nalezení příležitostí pro výše uvedené investice, které by globálním dodavatelským řetězcům v oblasti potravin a dalšího zboží pomohly k vybudování udržitelnosti a k odolnosti vůči klimatu, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s iniciativami, jako je Green New Deal EU.
• Po skončení tohoto nebývalého narušení globální ekonomiky bychom měli její chod začít obnovovat spravedlivým způsobem, který přetvoří dodavatelské řetězce. Pokud navážeme pobídkové balíčky na cíle udržitelnosti a obzvláště na vybudování spravedlivých dodavatelských řetězců, které posílí postavení lidí pomocí důstojných příjmů, podpoříme odolnost producentů a dělníků vůči budoucím krizím.

Odložená konference COP26 ke klimatickým změnám bude klíčovou příležitostí k dohodě o novém přístupu.

(20. 4. 2020)

Pandemie COVID-19: Vyjádření hnutí fair trade pro lídry zemí G20

Světová fairtradová organizace (World Fair Trade Organization – WFTO) a Fairtrade International za podpory Fair Trade Advocacy Office vydaly v souvislosti s nadcházejícím Akčním plánem zemí G20 následující společné prohlášení, kterým reagují na pandemii onemocnění COVID-19.

Kontext

Pěstitelé, dělníci a řemeslníci v globálních dodavatelských řetězcích čelí dosud nevídané krizi. Vzhledem k pozastavení obchodování bojují mnohé podniky a dodavatelské řetězce, které vytváří příležitosti pro lidi po celém světě, o přežití. S hnutím fair trade spolupracuje více než 2 miliony dělníků, pěstitelů a řemeslníků po celém světě: ať už jsou to ženy, které společně provozují kávové družstvo v Keni, dělníci na kamerunské banánové plantáži s certifikaci Fairtrade, uprchlíci, jež zaměstnal fairtradový podnik v Itálii, nebo řemeslníci v městském slumu v Indii spolupracující s místními výrobními skupinami – ti všichni jsou závislí na spravedlivě obchodujících dodavatelských řetězcích.

Virus COVID-19, který spustil krizi veřejného zdravotnictví, se rychle proměnil v ekonomickou krizi a způsobil, že na povrch vyplulo velké množství slabin stávajícího systému. Nedávno zavedená omezení pohybu a uzavření hranic mělo okamžitý negativní dopad na chudé a zranitelné domácnosti. Tam, kde platí omezení pohybu, jsou třeba mechanismy sociální ochrany, které by podpořily domácnosti na hranici chudoby a zranitelné domácnosti. To ovšem pro mnohé země světa není jednoduše proveditelné.

V první řadě je nutné zajistit potraviny a dostatečnou výživu, protože se očekává, že právě na tuto oblast tvrdě dopadne zdravotní krize a nezbytná opatření zahrnující omezení cestování, přepravy a uzavření veřejných trhů. Teritoriální trhy, přes které se nakupuje většina potravin v rozvojovém světě, budou touto situací zasaženy; drobní pěstitelé už nyní přichází o prodejní kanály, skrze které prodávají své plodiny.

Tato krize nám připomněla, jak moc je náš svět propojený a že dodavatelské řetězce jsou pouze tak silné, jak silný je jejich nejslabší článek. Zajištění potravin přitom není v sázce jen na globálním Jihu. Ohroženo může být i v oblasti globálního Severu, pokud nebudou moci farmáři, kteří pěstují naše potraviny, bezpečně pokračovat v práci a zásobovat spotřebitele po celém světě. Otázkou tedy není, zda bohaté národy pomohou pěstitelům. Skutečnou výzvou je to, jak podpořit pěstitele na globálním Severu i na globálním Jihu, aby zvládli nasytit svět.

Virus COVID-19 možná přepíše mnohá pravidla, ale především nám položil otázku, jaká pravidla jsou nejdůležitější. Nyní máme příležitost radikálně změnit model neudržitelného a nerovného světa a nahradit ho důrazem na kvalitu života, udržitelnost a rovnost.

Fairtradové organizace a fairtradové dodavatelské řetězce jsou ohroženy

Dopad krize tvrdě pociťují fairtradová družstva a další fairtradové organizace i fairtradové dodavatelské řetězce, které slouží těm nejokrajovějším a nejvíce znevýhodněným pěstitelům globálního Jihu. Výrazným snížením objednávek jsou obzvláště zasaženy textilní a květinářské dodavatelské řetězce, které čelí výzvám souvisejícím s expedicí a leteckou přepravou zboží. Dopady této situace se už projevily propouštěním a snižováním platů, kvůli kterému hrozí nárůst chudoby.

Fairtradové firmy, družstva a dodavatelské řetězce jsou dobrým praktickým modelem toho, jak lze strategii ekonomického rozvoje privátního sektoru navrhnout tak, aby byly splněny cíle udržitelného rozvoje OSN stanovené v tzv. Agendě 2030, do nichž spadá například snížení chudoby (SDG 1), inkluzivní a udržitelný ekonomický růst (SDG 8), důstojná práce (SDG 9) a udržitelná spotřeba a produkce (SDG 12). Pokud fairtradové podniky aktuální ekonomickou krizi nepřežijí nebo pokud se zhroutí fairtradové dodavatelské řetězce, nejvyšší cenu zaplatí ti nejzranitelnější v rozvojových zemích a pokrok na cestě ke splnění Agendy 2030, kterého se dosáhlo v posledních letech, přijde vniveč.

Zavedení konkrétních dočasných podpůrných opatření zajišťujících další fungování fairtradových podniků a dodavatelských řetězců by proto bylo investicí, která se mnohokrát vrátí v podobě udržitelného rozvoje. Jejich zmizení právě v tomto okamžiku by bylo paradoxní, protože světoví politici i přední obchodníci si nyní uvědomují, jak neudržitelné jsou převládající modely pěstování, obchodu a spotřeby, které dosud dominovaly globální ekonomice.

Hnutí fair trade vyzývá lídry zemí G20:

1. Aby byl člověk postaven na první místo

Zavedení programů nucené dovolené, která by podpořila dělníky a pěstitele v nízkopříjmových zemích nejvíce ohrožených chudobou a hladem. Kdykoli je to možné, je třeba zapojit maloobchodníky a obchodníky do spolufinancování těchto programů a zajištění toho, aby stáli za svými dodavateli namísto rušení objednávek, ke kterému nyní dochází hlavně v textilních dodavatelských řetězcích.

Zajistit, aby pěstitelé měli za všech okolností dostupné adekvátní potraviny a základní potřeby, jako je důstojné bydlení a přístup k vodě. Tam, kde národní vlády nedoporučují omezení pohybu na farmách a plantážích, musí být pěstitelům a dělníkům poskytnuto urychlené testování, adekvátní osobní ochranné pomůcky a proškolení ohledně dodržování odstupu mezi jednotlivci.

1. Aby urgentně poskytli pobídkový balíček na podporu přechodu k zelené a spravedlivé ekonomice

Je potřeba vytvořit komplexní pobídkový balíček pro nízkopříjmové země včetně opatření na zintenzivnění investic do jejich systémů veřejného zdravotnictví.

Důrazně se zaměřit na klima, životní prostředí a biodiverzitu a proměnit investice po pandemie COVID-19 v příležitost k přechodu na spravedlivou a uhlíkově neutrální ekonomiku s udržitelnými a odolnými dodavatelskými řetězci.

Zajistit poskytnutí přímé a urgentní finanční podpory nejen charitativním organizacím a vládám, ale i pěstitelům, zemědělským komunitám, sociálním podniků a družstvům.

Navázat veškeré korporátní pomocné balíčky na podpis nové globální společenské smlouvy založené na jasných a měřitelných korporátních kodexech etického chování. Všechna nouzová finanční podpora společností musí být navázána na dodržování přísných podmínek: neposkytovat peníze znečišťujícím odvětvím bez jejich závazku k řešení klimatických změn, zákaz rušení smluv s dlouhodobými partnery v dodavatelském řetězci.

1. Aby podpořili fairtradové podniky a dodavatelské řetězce

Aktivně poskytovat krátkodobou finanční podporu ze speciálně určených fondů, a také bezúročné úvěry nebo půjčky představující dostatečný pracovní kapitál, který fairtradovým podnikům a dodavatelským řetězcům umožní přežít krizi a nadále hrát jejich roli při podpoře agend udržitelného rozvoje a s tím souvisejících spravedlivých, odolných a bezpečných dodavatelských řetězců.

Nastavit dlouhodobý přístup k finančním iniciativám a reorganizovat strategie „Aid for Trade“ tak, aby cílily na iniciativy vedené chudými a znevýhodněnými skupinami, byly zaměřené na tyto skupiny a poskytovaly jim dostatek možností k zajištění udržitelného životního standardu prostřednictvím spravedlivých, odolných a bezpečných dodavatelských řetězců.

„Toto je největší výzva, které kdy hnutí fair trade čelilo. Pokud chceme udržet pokrok, kterého jsme v oblasti udržitelného rozvoje dosáhli, je potřeba, aby vlády poskytly fairtradovým podnikům a dodavatelským řetězcům okamžitou podporu,“ uvedla Roopa Mehta, prezidentka Světové fairtradové organizace.

„Navzdory dopadu, který má koronavirus na komunity fairtradových pěstitelů a dělníků z globálního Jihu, tito lidé i nadále poskytují spotřebitelům po celém světě nejzákladnější a nejoblíbenější produkty, jako jsou čaj, káva, banány, kakao, květiny, koření a rýže. Vyzýváme vlády zemí G20, aby jednaly rozhodně a podpořily nejzranitelnější články tohoto dodavatelského řetězce, které hrají tak zásadní roli v zásobování světa potravinami během této krize,“ říká Dario Soto Abril, CEO organizace Fairtrade International.

 

Fair Trade Advocacy Office je společná iniciativa organizace Fairtrade International a World Fair Trade Organization. Toto vyjádření bylo možné vytvořit díky finanční podpoře Evropské Unie. Obsah tohoto vyjádření je výhradní zodpovědností jeho autorů a neodráží názory Evropské unie.

Více informací o reakci hnutí Fair Trade na pandemii COVID-19 naleznete na  www.fairtrade-advocacy.org/covid-19

(20. 4. 2020)

Rychlost, s jakou se ve světě rozšířila koronavirová infekce, nás upozornila na obrovskou míru propojení naší planety. Zdůraznila ale zároveň zranitelnost těch, kteří bohužel nemají stabilní příjem, čistou vodu k mytí rukou nebo domácnost, kde by se mohli bezpečně izolovat.

Jak má člověk přežít nadcházející týdny či měsíce, pokud si nemůže dovolit předzásobit se, navštívit lékaře nebo pořídit prostředky nezbytné pro domácí výuku dětí? To jsou otázky, kterým nyní po celém světě čelí velké množství lidí. Pro miliony drobných pěstitelů ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky jsou zcela běžné, protože i za normálních okolností jen zřídkakdy vydělají dostatek peněz, aby uživili rodinu a mohli děti posílat do školy.

Pokud se bude výkon světové ekonomiky dlouhodobě dále snižovat, bude stále větší význam získávat koncept důstojného příjmu. Důstojný příjem je definován jako příjem, který umožňuje přijatelný životní standard a dokáže pokrýt základní potřeby domácnosti, jako jsou potraviny, voda, bydlení, vzdělání, zdravotní péče, doprava nebo oblečení, a zároveň dovoluje odložit alespoň minimální částku na neočekávané výdaje – které jsou v tomto okamžiku jasně třeba.

Na drobných pěstitelích z globálního Jihu jsme v naší každodenní spotřebě nápojů a potravin silně závislí – od ranní kávy přes banán k svačině až po uklidňující šálek čaje nebo kousek čokolády. To je jeden z důvodů, proč Fairtrade International podporuje pěstitele, kteří po celém světě čelí nejistotě nejbližších dní i vzdálenější budoucnosti. Stávající situace je pro nás ještě silnějším impulzem k tomu, abychom pokračovali ve snahách o zavedení důstojného příjmu pro tyto lidi.

Co se nám v této oblasti zatím povedlo?

• V Pobřeží slonoviny a v Ghaně jsme zavedli referenční ceny důstojného příjmu pro kakao, které stanovují, jaká cena je pro pěstitele nezbytná, aby dosáhl na důstojný příjem. Dále jsme stanovili referenční ceny důstojného příjmu pro vanilku z Madagaskaru a Ugandy a vytvořili základy pro ustanovení referenčních cen důstojného příjmu pro kávu různého původu.
• Abychom mohli tuto strategii otestovat v praxi, spustili jsme ve spolupráci se společnostmi a maloobchodníky prodávajícími kakao pilotní projekty pro důstojný příjem. V rámci těchto projektů několik komerčních partnerů dobrovolně platí referenční cenu důstojného příjmu a pěstitelská organizace, která těmto partnerům dodává své plodiny, na oplátku plní závazek zvyšovat produktivitu svých členů.
• Podporujeme pěstitele v tom, aby lépe sledovali a evidovali výkon svého hospodaření. Mnozí z nich nevědí, jaké jsou jejich měsíční příjmy a výdaje nebo kolik jim jejich plodiny vlastně vynáší. Jednoduché nástroje, jako například záznamové knihy nebo školení pěstitelů, kteří neumí číst a psát, mohou přinést zásadní změny.

Další podrobnosti k nedávným krokům, úspěchům a plánům Fairtrade pro rok 2020 najdete v naší zprávě Fairtrade Living Income Progress Report.

A co pro důstojný příjem pěstitelů z globálního Jihu udělat vy? Zajímat se o jejich situaci, nakupovat odpovědně a vybírat si přednostně produkty s certifikací Fairtrade, kdykoli to bude možné. Vaše spotřebitelské rozhodování ovlivní nejen vás a vaše nejbližší okolí, ale také globální komunitu, která je sice vzdálená tisíce kilometrů, ale pilně pracuje na produkci zboží, které nám tolik zpříjemňuje život.

(3. 4. 2020)

Organizace Fairtrade International v reakci na pandemii onemocnění Covid-19 umožnila flexibilnější nakládání s takzvaným fairtradovým příplatkem, tedy s penězi, které fairtradová družstva získávají nad rámec výkupní ceny. Za normálních okolností využívají družstva tyto prostředky k investicím do projektů přínosných pro celou komunitu, jako jsou zdroje pitné vody, vzdělávání nebo zdravotní péče, a do zvyšování efektivity pěstování a kvality produkce. 

„Fairtrade si uvědomuje, že podpora drobných pěstitelů a zaměstnanců plantáží je v této situaci důležitější než kdy jindy. Proto až do konce září 2020 dává družstvům větší volnost v rozhodování o tom, jakým způsobem fairtradový příplatek využijí,“ říká Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko. „Věříme, že díky tomu dokážeme alespoň zmírnit negativní dopady, které na pěstitele z chudých zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky má a bude mít narušení globálního obchodu, které s sebou pandemie přináší.“ 

Fairtrade International zároveň apeluje na společnosti, které pěstují například banány nebo čaj na certifikovaných plantážích a jsou významnými zaměstnavateli, aby navzdory narušení dodavatelských řetězců, které je negativně ovlivní, respektovali základní pracovní i lidská práva svých zaměstnanců a ve zvýšené míře dbali na jejich bezpečnost a zdraví. „Fairtrade vyzývá zaměstnavatele, aby dbali na to, že lidé dodržují předepsaný odstup, že mají možnost mýt si ruce, dezinfikovat se a dodržovat další hygienická opatření, a že ti, kterým byla nařízena karanténa, ji dodržují, a že pro všechny je zajištěna potřebná zdravotní péče,“ vysvětluje Hana Malíková. 

Obchodníky a distributory pak Fairtrade International vyzývá, aby nadále plnili své dlouhodobé závazky vůči dodavatelům – fairtradovým družstvům a pěstitelům – a spolupracovali s nimi na tom, aby bylo možné zachovat pracovní příležitosti a tedy zdroje příjmů pro pěstitele a jejich rodiny. „Fairtrade bude vývoj na globálním Jihu v souvislosti s pandemií pozorně sledovat a vyhodnocovat a my budeme o této situaci i o dalších opatřeních, která Fairtrade v souvislosti s Covid-19 dělá, pravidelně informovat českou veřejnost a média,“ říká na závěr Hana Malíková.

(31. 3. 2020)

Afrika má to nejhorší, co s sebou pandemie COVID-19 přináší, ještě před sebou a situace se velmi rychle mění. Obchodní dodavatelské řetězce, které jsou silně závislé na evropských, severoamerických a asijských trzích, se mohou brzy octnout na pokraji kolapsu. Afričtí certifikovaní Fairtrade producenti květin, zeleniny a ovoce již nyní vykazují ohromné ztráty vzhledem k rušení objednávek a zastavení trhů.

• Květinářství: dva hlavní subjekty v tomto odvětví, tedy Keňa a Etiopie, nyní zažívají ztráty představující 70–80% snížení tržeb a vzhledem k tomu, že úpadek v tržbách květin i výroční produkce se odhaduje na 70 % a úpadek Fairtrade tržeb o 92 %, může být potenciální dopad pandemie COVID-19 na hospodářství i pracovníky velmi vážný.
• Kakao: všechny producentské organizace odložily schůzky a jiné aktivity a snaží se dosáhnout plánovaného objemu. Celosvětově může pandemie ovlivnit ceny kakaa a dodavatelské řetězce vzhledem k logistickým problémům a opožděnému exportu.
• Káva: zde není produkce zatím výrazně ovlivněna. Je to dáno tím, že většina aktivit probíhá na úrovni farem – v Keni se například prostřihuje a v Etiopii skončilo období sklizně v prosinci 2019. Situace ale může mít vliv na Rwandu, protože tam je nyní vrcholek sezóny. Zatím se producenti nesetkali s rušením objednávek. Na druhou stranu ale ani nechodí nové objednávky vzhledem k uzavření prodejen a restaurací.
• Banány: situace je různá, protože některé trhy hlásí vzhledem k omezení pohybu nárůst poptávky, ale například v Ghaně kvůli k přísným zdravotnickým opatřením nemohou fungovat na plnou kapacitu.
• Čaj: situaci komplikuje zastavení čajové burzy v Keni a tedy přesycení trhu a pro továrny náročné zpracovávaní a skladovaní dodávek čaje od pěstitelů. V Ugandě, kde bylo vyhlášeno uzavření všech vstupních přístavů, je zasažena přeprava čaje z továren na aukce, což může mít za následek velké ztráty na kvalitě a tržbách.

„Pandemie COVID-19 je jednou z největších globálních výzev posledních let a nutí národy, trhy, korporace i jednotlivce přijímat bezprecedentní opatření. S postupným rozšiřováním epidemie COVID-19 se zvyšuje i její vliv na každodenní život. Po celém světě zpomalila šířící se nákaza obchodování. Šetření mezi producenty ukazuje, že některé vlivy epidemie se začínají v Africe negativně projevovat na některých produktových kategoriích, jako jsou třeba květiny. Ty jsou postiženy mnohem více než jiné kategorie,” vysvětluje Nyagoy Nyong’o, výkonná ředitelka Fairtrade Africa.

Kakao

Producenti kakaa nejsou momentálně situací významně ovlivněni, protože uskutečňují dodávky na základě smluv pro období 2019/2020, které začalo v říjnu a skončí v červnu. Pokud ale tato situace bude pokračovat, může mít dopad na smlouvy pro příští období nebo na objem tržeb. Finanční dopad na firmy by také mohl v příštím období ovlivnit jejich poptávku vzhledem ke skutečnosti, že vlády v Ghaně a Pobřeží slonoviny zavedly od října tohoto roku dorovnávání ceny do výše důstojného příjmu. Nákup kakaa, obzvláště toho z Fairtrade bobů, tak bude nákladnější.

Všechny producentské organizace odložily schůzky a jiné aktivity a snaží se dosáhnout plánovaného objemu. Celosvětově může pandemie ovlivnit ceny kakaa a dodavatelské řetězce vzhledem k logistickým problémům a opožděnému exportu, což ovšem nemohou producenti nijak ovlivnit.

Banány

U banánů je situace různá, protože některé trhy hlásí vzhledem k omezení pohybu nárůst poptávky. Ovšem například v Ghaně kvůli k přísným zdravotnickým opatřením musí být na farmách jen minimální množství pracovníků, takže nemohou fungovat na plnou kapacitu. Některé organizace dodávající pracovní sílu také podnikly nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví svých pracovníků a na jejich pracovištích je jednotka pro mimořádné situace.

Káva

U kávy není produkce výrazně ovlivněna. Je to dáno tím, že většina aktivit probíhá na úrovni farem – v Keni se například prostřihuje a v Etiopii skončilo období sklizně v prosinci 2019. Situace ale může mít vliv na Rwandu, protože tam je nyní vrcholek sezóny. Vše může ještě zhoršit nařízení vlády zakazující cestování mezi jednotlivými městy a okresy v zemi. Zatím se producenti nesetkali s rušením objednávek. Na druhou stranu ale ani nechodí nové objednávky vzhledem k uzavření prodejen a restaurací. V Keni byla aukce kávy minulý týden optimální, ale kvůli omezením v přístavech dochází k problémům s přepravou. Je ovšem pravděpodobné, že Nairobská kávová burza bude následovat kroky Východoafrické asociace pro obchod s čajem, jejíž představitelé nyní jednají s obchodníky o budoucím postupu.

Čaj

U čaje pokračují obvykle výrobní operace. Díky nedávným silným dešťům vyrazilo velké množství lístků a od minulého týdne nebyly hlášeny žádné přímé dopady pandemie COVID-19 na čaj. Situace ovšem eskalovala 24. března po oznámení Východoafrické asociace pro obchod s čajem o uzavření druhé největší čajové aukce na světě. To vedlo k odložení sekundárních a primárních aukcí naplánovaných na 23., respektive 24. března. Podle dostupných zpráv pocítí dopad tohoto opatření farmáři, protože to způsobí přesycení trhu a pro továrny bude náročné zpracovávat a skladovat dodávky čaje od pěstitelů. Vše bude mít také vliv na příjmy farmářů (přidružených ke Keňské agentuře pro rozvoj čaje), kteří za běžné situace dostávají měsíční platby a na konci finančního roku i bonus. V Ugandě, kde bylo vyhlášeno uzavření všech vstupních přístavů, je zasažena přeprava čaje z továren na aukce, což může mít za následek velké ztráty na kvalitě a tržbách. Továrny tak budou muset čaj skladovat déle než obvykle a vystavit se rizikům ohrožení bezpečnosti potravin a jejich kvality.

Víno

Producenti vína už začali dopady infekce COVID-19 pociťovat. Vzhledem k pandemickému stavu nesmí být na jednom místě zároveň více než 100 lidí. Mnozí producenti stále ještě sklízí hrozny. Velké množství farem včetně Bosman Adama musely uzavřít místa pro nabídku (restaurace a ochutnávky), kvůli situaci, kdy pracovníci a management přišli do styku s nakaženým a jedna osoba byla poté při testu na koronavirus pozitivní. Většina tak zůstává zrušená a producenti nyní pracují na akčním plánu pro cyklus prostřihávání rostlin.

Květiny

Afričtí certifikovaní Fairtrade producenti květin, rostlin, zeleniny a ovoce nadále vykazují ohromné ztráty vzhledem k rušení objednávek. Pěstitelé, kteří prodávají prostřednictvím aukcí v Nizozemsku, musí ničit celé zásilky květin, což za uplynulý měsíc představuje ztrátu 1,8 až 2,2 miliard eur. Většina evropských zemí navíc vydala přísná opatření (národní nouzová opatření) vedoucí k uzavření květinářství, tržnic, muzeí a hřbitovů, někde dokonce zakázali svatby.

Aktuální zprávy ukazují, že trh s řezanými květinami a rostlinami se během uplynulého týdne v Evropě téměř zastavil. Největší světová aukce květin v Aalsmeer Show informovala dodávající pěstitele o novém pravidle, které vyžaduje, aby od nynějška dodávali pouze 30 % objemu z předchozího roku. Při denním objemu 60 milionů květin je to masivní snížení.

Supermarkety v Itálii, Francii a Španělsku nemohou květiny prodávat vzhledem k tomu, že se soustředí na nezbytné základní zboží, potraviny a logistiku. Ve Švýcarsku vláda rozhodla, že se nyní smí prodávat pouze „základní“ zboží a supermarkety mají zákaz prodeje řezaných květin a rostlin v květináčích. Max Havelaar Switzerland se snaží přesvědčit tamní vládu o přehodnocení jejího rozhodnutí, ovšem šance jsou zde minimální.

Dva hlavní subjekty v květinářském odvětví, tedy Keňa a Etiopie, nyní zažívají ztráty představující 70–80% snížení tržeb, ztráty související s likvidací neprodaných květin, s náklady na bankovní půjčky a s pracovní silou najímanou na prořezávání rostlin. Další náklady mohou vzniknout v souvislosti nedodanými hnojivy a chemikáliemi objednanými většinou z Číny, protože čínské lodě nesmí kvůli pandemii COVID-19 kotvit v afrických přístavech.

Mnoho farmářů posílá své pracovníky na povinné neplacené volno nebo odstávku. Více než 66 000 lidí čelí bezprostřednímu propuštění, pokud se bude situace dále zhoršovat.

Producenti udržují výrobu na minimu a někteří z nich výrobu zcela pozastavili a pouze udržují zavlažování a doufají v lepší časy. U některých běží jen minimální výroba zaměřená na kritické dodávky.

S blížícími se velikonočními svátky a Dnem matek bude následujících 10 týdnů pro producenty zásadním obdobím. Pokud by měla současná situace nadále pokračovat, utrpí producenti zásadní ztráty. Na nizozemském tržišti Royal Flora Holland se například týdně zobchodují květiny v hodnotě 100–120 milionů eur, na vrcholku sezóny i v hodnotě 140 milionů eur. Celkový obrat pěstitelů by se za normálních okolností v následujících týdnech pohyboval okolo 1 miliardy eur. Při aktuální situaci pěstitelé riskují zásadní ztráty.

Fairtrade Africa tuto situaci nadále pečlivě monitoruje. Pracovníci organizace zůstávají v úzkém kontaktu s příslušnými úřady, aby měli k dispozici nejnovější pokyny, a zároveň se snaží přijmout všechna dostupná opatření na zajištění bezpečnosti a zdraví.